9 C 66/2022-47 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 4. 4. 2022 domáhal určení, že není vlastníkem ani provozovatelem silničního osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. V žalobě žalobce uvedl, že dne 29. 8. 2017 se žalovaným uzavřel kupní smlouvu o prodeji tohoto vozidla, kupní cena ujednaná ve výši 145 000 Kč byla uhrazena v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy a žalovaný se tak stal vlastníkem vozidla. Žalovaný se zároveň zavázal do tří pracovních dní od uzavření kupní smlouvy přehlásit vozidlo na svou osobu, za tímto účelem mu byla žalobcem vystavena plná moc s úředně ověřeným podpisem a předány veškeré doklady. Žalobce následně zjistil, že k přepisu vozidla na kupujícího nedošlo, a to ani později, kdy žalobce vyzýval žalovaného k přepisu prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobce nemůže docílit přepisu vozidla na žalovaného ani postupem dle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., když není schopen doložit k tomu potřebné doklady. Naléhavý právní zájem dovozoval žalobce ze skutečnosti, že rozhodnutí soudu bude podkladem pro výmaz údaje o jeho vlastnictví a skutečnosti, že je provozovatelem předmětného vozidla, z registru vozidel. Žalobce se domáhal určení, že není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla za situace, kdy není schopen prokázat, že žalovanému dosud vlastnické právo svědčí. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu se žalobou do vlastních rukou dne 21. 6. 2022. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o. s. ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav. 4. Dne 29. 8. 2017 byla mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k [značka automobilu], [registrační značka], VIN: [anonymizováno] (kupní smlouva č. l. 4). 5. Dne 29. 8. 2017 byl ověřen podpis žalobce na plné moci (potvrzení o ověření podpisu č. l. 5). 6. Žalobce je veden v Centrálním registru vozidel jako vlastník vozidla [registrační značka] (sdělení [stát. instituce] č. l. 26). 7. Žalobce vyzýval žalovaného k součinnosti ve vztahu k přepisu předmětného vozidla dopisy ze dne 14. 11. 2019 (č. l. 8) a 6. 12. 2019 (č. l. 9), zásilky výzvy obsahující se vrátily jako nevyzvednuté (č. l. 9 a 10). Další výzva žalobce vůči žalovanému byla žalovanému adresována dopisem ze dne 11. 2. 2020 (č. l. 9), odeslaným 12. 2. 2020 (podací lístek č. l. 11). Žalobce se snažil o přepis předmětného vozidla rovněž ve spolupráci s obhájcem žalovaného (e-mailová komunikace č. l. 11 a 12). 8. Naléhavý právní zájem na určení neexistence vlastnického práva na straně žalobce ve smyslu § 80 o. s. ř. je soudem spatřován ve skutečnosti, že na základě soudního rozhodnutí bude žalobci umožněna změna zápisu v registru vozidel i při absenci jakékoli součinnosti žalovaného, když zároveň žalobce nemá k dispozici doklady potřebné pro postup dle § 8a zákona č. 56/2001 Sb. Určovací rozsudek soudu označuje za dostatečný podklad pro výmaz osoby, která není vlastníkem vozidla, z registru vozidel rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016. 9. Žalobce v řízení prokázal, že vlastnické právo k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka] převedl kupní smlouvou ze dne 29. 8. 2017 na žalovaného; převodem toto vlastnické právo pozbyl a vlastníkem předmětného vozidla nadále být nemůže. Za situace, kdy nelze s ohledem na naprostou pasivitu žalovaného uzavřít, zda tento vlastníkem vozidla zůstal, případně, zda vozidlo vůbec existuje, bylo určeno, že žalobce není vlastníkem tohoto vozidla (aniž by mohlo být určováno, kdo tímto vlastníkem je). Uvedené rozhodnutí pak ve smyslu závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 254/2016 představuje podklad pro změnu zápisu v registru vozidel, ve kterém mají být evidovány pouze takové údaje, které odpovídají skutečnému stavu, přičemž je třeba zároveň upřednostnit stav, kdy v registru silničních vozidel není evidován žádný vlastník, před stavem, kdy v něm zůstane zapsána osoba, která vlastníkem prokazatelně není. 10. Vyhověno naopak nemohlo být žalobě, pokud se žalobce domáhal určení, že není provozovatelem předmětného silničního vozidla. 11. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudu, nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány. 12. Otázka určení, kdo je provozovatelem vozidla, není věcí vyplývající ze soukromého práva, nejde proto o věc, kdy by byla dána dle § 7 odst. 1 o. s. ř. pravomoc soudu. Uvedená skutečnost představuje neodstranitelnou překážku podmínky řízení, pro kterou nezbylo, než řízení o určení, že žalobce není provozovatelem vozidla, zastavit. 13. Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí podle § 9 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž podle § 5 odst. 2 tohoto zákona je příslušným k provedení tohoto úkonu kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností. S ohledem na uvedené skutečnosti bylo rozhodnuto o tom, že po právní moci výroku o zastavení řízení o určení, že žalobce není provozovatelem předmětného vozidla, bude věc postoupena [stát. instituce]. 14. Žalobce byl v řízení úspěšný částečně (úspěch měl ve vztahu k určení, že není vlastníkem předmětného vozidla, rozhodnutí o zastavení řízení o určení, že není ani jeho provozovatelem, pak je třeba považovat za neúspěch žalobce), zároveň lze uzavřít, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je v daném případě shodný. Proto o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nemá.