2 C 2/2025-34 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované domáhala zaplacení částky 21 385,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 13. 6. 2019 smlouvu o kontokorentu č. , číslo, Na základě této smlouvy bylo žalované umožněno přečerpat účet formou neúčelového úvěru, který byl žalované poskytnut formou úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat a splácet dle příslušných ustanovení smlouvy a obchodních podmínek. Žalovaná svého oprávnění vyčerpat úvěr využila, následně po vyčerpání úvěru však neplnila podmínky stanovené smlouvou, dlužnou částku neuhradila a její účet vykazoval nepovolený záporný zůstatek. Z tohoto důvodu jí žalobkyně vyzvala k úhradě a následně žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni 29. 4. 2022 za splatné a zároveň vyzvala žalovanou k okamžitému jednorázovému splacení celého jejího závazku vůči žalobkyni. Žalovaná však na svůj dluh neuhradila ničeho. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě uvádí, že posoudila úvěruschopnost tím, že vyhodnotila informace získané od žalované. Ta uvedla svůj čistý příjem ve výši 18 000 Kč v žádosti o úvěr, tento příjem byl ze strany žalobkyně ověřen ve výši 17 586 Kč z výpisu účtu uvedeného žalobkyní. Do výpočtu platební kapacity žalobkyně započetla výdaje žalované ve výši 6 865 Kč, které byly získány na základě statistického modelu žalobkyně vypočtených z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o poskytnutí úvěru. Dále žalobkyně prověřila žalovanou v , právnická osoba, o splátkových a nesplátkových závazcích úvěrovaného.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně vedla pro žalovanou na základě její žádosti od roku 2018 běžný účet (zjištěno z žádosti o založení poštovního účtu ze dne 27. 2. 2018). Následně dne 13. 6. 2019 účastníci uzavřeli smlouvu o (kontokorentním) úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky do výše uvěrového limitu 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky splácet za podmínek uvedených ve smlouvě (zjištěno z žádosti o kontokorent ze dne 5. 6. 2019, předsmluvních informací ke kontokorentu ze dne 10. 6. 2019, podmínek pro kontokorent od 1. 11. 2019 a smlouvy o kontokorentu ze dne 13. 6. 2019). Žalovaná peněžní prostředky čerpala, avšak neplnila řádně podmínky smlouvy, peněžní prostředky nevracela a její účet vykazoval nepovolený záporný zůstatek (zjištěno z přehledu splátek, historie kontokorentu a historického výpisu). Žalobkyně proto žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužné částky [zjištěno z oznámení o nedostatku peněz na splátku úvěru (1. upomínky), výzvy k zaplacení dluhu (1. výzvy) a výzvy ze dne 4. 2. 2022 včetně dokladu o odeslání] a následně úvěr k 29. 4. 2022 zesplatnila (zjištěno z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 5. 2022 včetně dokladů o odeslání). Dne 26. 8. 2024 byla žalované ještě zaslána předžalobní upomínka (zjištěno výzvy k plnění ze dne 26. 8. 2024 včetně dokladu o odeslání).4. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalobkyní posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou, která uvedla, že je svobodná, žije v domácnosti s jednou další osobou v nájemním bytě a má základní vzdělání. Je zaměstnána jako osoba manuálně pracující na dobu určitou s čistým příjmem 18 000 Kč měsíčně, který byl ve výši 17 586 Kč ověřen (zjištěno z žádosti o kontokorent ze dne 5. 6. 2019 a dat žádosti). Žalovaná měla u žalobkyně měla celkem tři kontrakty – dne 5. 3. 2019 žádala o osobní úvěr ve výši 3 000 Kč, tato žádost jí byla ze strany žalobkyně zamítnuta a dne 5. 5. 2019 žádala o osobní úvěr ve výši 2 000 Kč, ten je veden stále ve fázi žádosti a v roce 2016 měla povolený debet (zjištěno z informací z , právnická osoba, ).5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).7. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje okamžik vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je kromě ochrany spotřebitele i postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávních sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku v prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (více viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021)8. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 ukládá povinnost poskytovateli před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěrus