9 C 244/2021-187 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně b) se žalobou ze dne 28. 12. 2021 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je vlastníkem žalobou označených nemovitostí v k.ú. , adresa, u , obec, , s výjimkou st.p.č. 53/1, jejíž součástí je stavba č.p. 20 v k.ú. , adresa, u , obec, , ve vztahu ke které se určení vlastnictví domáhala spolu s původním žalobcem a) , jméno FO, , nar. , datum, . Tento dne , datum, zemřel a usnesením ze dne 18. 10. 2022, č.j. 9C 244/021 – 133, bylo rozhodnuto o tom, že na jeho místě bude v řízení pokračováno s jeho dědicem , jméno FO, , nar. , datum, . Jako vlastník všech nemovitostí je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná, dcera žalobkyně b) a sestra žalobce a), a to na základě darovací smlouvy ze dne , datum, . V důsledku následného nemravného chování žalované jako obdarované vůči dárcům (žalobkyně b) a původní žalobce , jméno FO, st. – rodiče žalované) přistoupili dárci dne 25. 10. 2021 k odstoupení od této smlouvy, kterým žalovanou zároveň ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z. vyzvali k vydání předmětu daru, čímž mělo dojít k obnovení jejich vlastnického práva.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 16. 5. 2022 (č.l. 105 – 107), kterým navrhla, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná zpochybnila, že se odstoupení od darovací smlouvy ze dne 25. 10. 2021 dostalo do její sféry, zároveň namítala, že se nedopustila takového jednání, které by právo na odstoupení od smlouvy zakládalo. Nemovitosti byly žalované darovány, protože tato jako jediné jejich dítě s rodiči udržovala kontakt a pomáhala jim, v době jejich hospitalizace v r. 2018 se starala o celé hospodářství a denně rodiče navštěvovala v nemocnici, péči o ně zajišťovala i následně. Uzavření darovací smlouvy bylo iniciováno dárci. Zásadní rozpory mezi žalovanou a jejími rodiči, zejm. žalobkyní b) nastaly v souvislosti s rozvodem žalované, se kterým žalobkyně b) nesouhlasila. Neshody vyvrcholily odstěhováním žalované. Pokud se žalovaná dopustila nevlídného chování vůči žalobkyni b), bylo to v důsledku jejích neustálých ataků. Pokud žalovaná některé nemovitosti prodala, činila tak za účelem zajištění prostředků pro nový začátek, rovněž stav domu č.p. 20, který je součástí st.p.č. 53/1, vyžaduje rekonstrukci. Žalovaná se snažila o usmíření s rodiči v listopadu 2021 a únoru 2022, což žalobkyně b) odmítla, původní žalobce a) , jméno FO, st. pak přes svou vůli urovnat rodinné vztahy nechtěl odporovat manželce.3. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav.4. Žalovaná je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí označených žalobou, a to na základě darovací smlouvy uzavřené formou notářského zápisu ze dne 26. 11. 2018 mezi ní, jako obdarovanou, a žalobkyní b) a , jméno FO, st., jako darujícími (výpis z KN č.l. 10 - 11, darovací smlouva č.l. 7 – 9).5. Dopisem ze dne 25. 10. 2021 (č.l. 13), odeslaným žalované na adresu jejího trvalého pobytu dne 26. 10. 2021 (č.l. 14) žalobkyně b) a , jméno FO, st. odstoupili od darovací smlouvy ze dne 26. 11. 2018 pro nevděk žalované; v něm žalované vytýkají, že poté, co ukončila své soužití s manželem a přišla do domu č.p. 20 v , obec, , jako součásti předmětu daru, začala dárce osočovat, chovala se k nim velmi vulgárně v souvislosti se zjištěním, že , jméno FO, st. pozval bývalého muže na sekání dříví, přičemž , jméno FO, st. řekla, že jí vyrval srdce, ona si na svých pozemcích může dělat, co chce, a že dárci šlapou po jejím pozemku, žalobkyni b) řekla na začátku července, že se těší, až umře, a na začátku září řekla žalobkyni b), že babička porodila nestvůru. Žalovaná dárce osočovala v průběhu celého léta 2021 a úplně o ně ztratila zájem jako o své rodiče. Dárci žalovanou vyzvali k vydání předmětu daru ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z. a poskytnutí součinnosti, tj. podpisu souhlasného prohlášení dle § 66 odst. 1 a 2 vyhl. č. 357/2013 Sb. Zásilka odstoupení od smlouvy obsahující byla žalované doručena dne 5. 11. 2021 (sledování zásilky č.l. 96).6. V řízení byl uplatněn nárok na určení vlastnického práva k žalobou označeným nemovitostem z důvodu jeho obnovení po odstoupení od darovací smlouvy ze strany dárců, a to vlastnického práva žalobkyně b) s výjimkou st.p.č. 53/1, jejíž součástí je stavba č.p. 20, ve vztahu ke kterému byl uplatněn nárok na určení vlastnického práva nejprve dárců – žalobkyně b) a , jméno FO, st., následně pak žalobkyně b) a , jméno FO, ml.7. Předpoklad úspěšnosti žaloby na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, spočívá po procesní stránce v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Zároveň platí, že věcná legitimace a naléhavý právní zájem nejsou totožnými pojmy a z existence jednoho nelze bez dalšího dovozovat existenci druhého. Naléhavý právní zájem žalobce je však podmíněn jeho aktivní věcnou legitimací (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3889/2008). Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 527 s.).8. Věcná legitimace byla dána jak v případě, kdy se žalobkyně domáhala určení svého výlučného vlastnického práva, tak ve vztahu k určení (spolu)vlastnictví žalobce a) a žalobkyně b), když řízení se vždy účastnily jak osoby tvrdící své vlastnické právo, tak osoba (dle tvrzení v žalobě v rozporu se skutečným stavem) zapsaná jako vlastník v katastru nemovitostí.9. Naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Pokud se žalobkyně b) domáhala určení svého vlastnického práva s tvrzením, že zápis v katastru nemovitostí po odstoupení od darovací smlouvy neodpovídá skutečnosti, neboť je zde jako vlastník místo ní zapsána nesprávná osoba, byl naléhavý právní zájem na požadovaném určení shledán, když v případě vyhovění žalobě by soudní rozhodnutí tvořilo podklad pro změnu tvrzeného nesprávného zápisu.10. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.11. Nevděkem se dle shora citovaného zákonného ustanovení rozumí chování obdarovaného, kterým ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti při současném zjevném porušení dobrých mravů. Postup dle § 2072 odst. 1 o.z. tak neodůvodňuje jakékoli nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na všechny okolnosti případu lze kvalifikovat jako zjevné porušení dobrých mravů; obvykle tak půjde o porušení značné intenzity nebo o porušování dlouhodobé, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1302/2007). Nikoli každé chování jsoucí v rozporu s pravidly slušného chování, ale pouze kvalifikované (zjevné) porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného může představovat důvod pro postup dle § 2072 odst. 1 o.z.; stupeň závažnosti je současně třeba hodnotit podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.12. Z judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1620/2001) se podává, že k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru (dnes odstoupení od darovací smlouvy) z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Podle závěrů usnesení NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3643/2012 pak označením (identifikací) závadného chování žalovaného vůči žalobkyni ve výzvě k vrácení daru (dnes odstoupení od darovací smlouvy), případně v žalobě, je dán okruh sporných skutečností, které jsou předmětem dokazování; chování v odstoupení od darovací smlouvy neuvedené je třeba považovat z hlediska opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku za irelevantní.13. V odstoupení od darovací smlouvy byl důvod odstoupení vymezen tak, že žalovaná jako obdarovaná dárce v průběhu celého léta 2021 osočovala a úplně o ně ztratila zájem jako o své rodiče. Konkrétně bylo její závadné, odstoupení od darovací smlouvy odůvodňující, chování vymezeno tak, žea) , jméno FO, st. řekla v situaci , kdy tento pozval jejího bývalého manžela na sekání dříví, že jí vyrval srdce, dům a ostatní nemovitosti jsou její a může si tam dělat, co chce, a že dárci šlapou po jejím pozemk