8 C 185/2024-24 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně žalobou ze dne 29. 4. 2024 navrhla, aby žalované byla uložena povinnost k zaplacení částky 17 035,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyni žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou byla uzavřena dne 3. 3. 2022 smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to po předchozím posouzení schopnosti žalované požadovaný úvěr splácet. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit poskytnuté peněžní prostředky a poplatek ve výši 8 469 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 971 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,18 % ročně, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení 1 998 Kč. Celkovou částku 18 469 Kč byla žalovaná povinna uhradit v hotovosti v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 356 Kč, splatnost poslední splátky byla stanovena na 2. 3. 2023. Žalovaná poslední splátku uhradila dne 8. 3. 2022, od uzavření smlouvy ode dne podání žaloby žalovaná uhradila pouze částku 800 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy včetně příslušenství byla právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., ničeho však neuhradila.2. K jednání nařízenému na den 18. 12. 2024 se žalobkyně dostavila, setrvala na podané žalobě, jestliže žalovaná k dlužné částce dosud ničeho neuhradila. Žalovaná, ač soudem řádně obeslána v souladu s ustanovením § 46b a 49 o. s. ř. dnem 2. 12. 2024 se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná dne 3. 3. 2022. Provident se zavázala ve smlouvě poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento spotřebitelský úvěr poplatek v částce 8 469 Kč, který je vypočten jako součet položek, a to úroku ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 1 998 Kč, to vše v 52 splátkách po 356 Kč s tím, že při řádném splácení bude poslední splátka činila 313 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně, RPSN činilo 192,45 %. Splátkové období bylo sjednáno jako týdenní a splátky byly splatné vždy ke konci splátkového období. V zákaznické kartě – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 3. 3. 2022 žalovaná uvedla, že je svobodná, je na mateřské/rodičovské dovolené, její čistý příjem činí 10 000 Kč měsíčně. Má jednu vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že nemá žádné další interní či externí splátky pohledávek, její odhadovaný měsíční výdaje jsou uvedeny ve výši 500 Kč. K ověření úvěruschopnosti předložila dva bankovní výpisy za leden a únor roku 2022.4. Žalobkyně k výzvě soudu o doplnění žaloby, a to konkrétně tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké informace žalobkyně získala o schopnosti žalované splácet před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 3. 2022, žalobkyně odkázala na zákaznickou kartu ze dne 3. 3. 2022, ve kterém žalovaná potvrzuje úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů, které jsou zde uvedeny. Žalovaná čestně prohlásila, že reálně disponuje s použitelným příjmem, že nezamlčela žádný údaj podstatný v souvislosti se žádostí o zápůjčku.5. Smlouva o úvěru byla uzavřena účastníky za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně postupovala při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnosti spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Z citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost žalobkyně coby poskytovatele s odbornou péči posoudit úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, dále i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti pak ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Účelem zkoumání úvěruschopnosti je to, aby bylo zabráněno poskytování úvěru spotřebitelům, kteří nejsou schopni svým závazkům dostát a čerpáním dalších úvěrů se dostávají do bezvýchodné situace a dluhové pasti. Zkoumání úvěruschopnosti nemůže být pouhým formálním úkonem, splněným prohlášením účastníků, že spotřebitel je úvěr schopný splácet, případně doplněním výše příjmů spotřebitele a jeho závazků bez jakéhokoliv dalšího ověření. Je tedy nutno, aby údaje uváděné spotřebitelem poskytovatel skutečně ověřoval a sám aktivně zjišťoval, zda spotřebitel řádně své závazky plní.10. Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná je t. č. na mateřské/rodičovské dovolené pouze s příjmem 10 000 Kč měsíčně. Je svobodná, žije s rodiči, má jednu vyživovací povinnost. Žalovaná uvedla, že nemá žádné další pohledávky, které by byla povinna splácet. Žalovaná předložila výpisy ze svého účtu. Své měsíční náklady odhadla na 500 Kč měsíčně. Žalobkyně nepožadovala doložit po žalované, aby prokázala své tvrzené měsíční výdaje ve výši 500 Kč, zejména s ohledem na svou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, výdaje spojené s bydlením. Žalobkyně, respektive právní předchůdkyně žalobkyně vyšla ohledně tvrzených údajů, majetkové situace žalované pouze z tvrzených informací ze strany žalované, nepožadovala jejich doložení. Stejně tak žalobkyně nedokládá, že by ověřovala, zda žalovaná má exekuci, zda je pravdivé její tvrzení o tom, že není zavázána k dalším splátkám úvěru půjček u jiných bankovních či nebankovních institucí. Žalobkyně ani netvrdí, že by takový dotaz u některého z příslušných registru dlužníků byl učiněn. Ze zjištěných informací, že žalovaná pobírá měsíčně toliko 10 000 Kč, má vyživovací povinnost, uvádí naprosto nesmyslnou částku 500 Kč, která má představovat její měsíční výdaje, měla žalobkyně uzavřít, že žalovaná není schopna řádně poskytnutý úvěr splácet. Z přehledu plateb ke smlouvě č. , hodnota, navíc bylo soudem zjištěno, že žalovaná opravdu zaplatila pouze jednu jedinou splátku dne 8. 3. 2022, ničeho dalšího pak nezaplatila. Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nepostupovala s odbornou péčí. Důsledkem takového postupu je to, že předmětná smlouva odporuje citovaným ustanovením § 86 a je dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.11. „Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který