9 C 138/2024-25 — Okresní soud v Prachaticích

1. Osvojitel se návrhem ze dne 24. 9. 2024 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto o tom, že , Jméno osvojence A, , narozená , Datum narození osvojence A, , se stává jeho osvojenkou, přičemž se jedná o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. V návrhu uvedl, že osvojovanou považoval od jejího narození za vlastní, staral se o ni a podílel se na její výchově. Mezi navrhovatelem a osvojovanou je navázán vztah otec a dcera. Osobou zapsanou v rodném listě osvojované je , jméno FO, , který s osvojením souhlasí. Osvojovaná se s ním nestýká. S osvojením souhlasí i manžel osvojované , Jméno osvojence B, .2. Osvojovaná , Jméno osvojence A, se k návrhu připojila.3. Na základě provedeného dokazování soud tento skutkový stav.4. Jako otec osvojované , Jméno osvojence A, je zapsán , jméno FO, , narozen , datum, (rodný list č.l. 12). Tento byl zapsán jako otec na základě souhlasného prohlášení rodičů v době manželství s matkou osvojované ve věku , Anonymizováno, – , Anonymizováno, let osvojované. Po ukončení tohoto manželství se s osvojovanou prakticky nestýkal (výslech svědka , jméno FO, ). Ze strany matrikového otce , jméno FO, nebyly uvedeny žádné skutečnosti, na základě kterých by mělo být osvojení v rozporu s jeho zájmy, tento s osvojením souhlasil.5. Matka osvojované , jméno FO, dne , datum, zemřela (úmrtní list č.l. 3).6. Osvojitel žil s osvojovanou ve společné domácnosti do jejích , Anonymizováno, – , Anonymizováno, let po dobu soužití s její matkou; i po rozchodu a uzavření nového manželství matky osvojované s , jméno FO, se osvojitel s osvojovanou nadále stýkal, tato vždy věděla, že je jejím skutečným otcem. Mezi osvojovanou a osvojitelem je dlouhodobě vytvořen vztah otec a dcera (výslech osvojitele). Osvojovaná při svém výslechu potvrdila, že s osvojitelem se stýká od malička, vždy ho považovala za svého otce, s otcem matrikovým (bývalým manželem matky) se dlouhodobě nestýká. Existenci vztahu mezi otcem a dcerou potvrdili rovněž oba synové osvojované a její manžel, všichni zároveň s osvojením souhlasili.7. Podle § 846 o. z. lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 písm. c) o. z. lze formou osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, zletilého osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. Dle odst. 2 téhož ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.8. Na základě dokazováním zjištěných skutečností soud uzavřel, že osvojení není v daném případě v rozporu s dobrými mravy. Shledán byl zároveň předpoklad pro osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého dle § 847 písm. c) o. z., neboť osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti. Osvojení není ani v rozporu s odůvodněným zájmem matrikového otce osvojované, když tento s ní dlouhodobě není v žádném kontaktu, není mezi nimi navázán žádný rodinný vztah, matka osvojované již zemřela. Splněna byla rovněž podmínka souhlasu manžela osvojované dle § 850 odst. 2 o.z.9. K osvojení byl dán souhlas obou synů osvojované, osvojení má proto ve smyslu § 852 o.z. právní následky i na ně (výrok II.).10. Z výše uvedeného vyplývá, že byly splněny všechny zákonné předpoklady pro osvojení zletilé, když zároveň lze konstatovat, že osvojením dochází k uvedení již dlouhodobě existujících rodinných vztahů mezi účastníky do souladu se stavem právním. Proto bylo návrhu vyhověno.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 z. ř. s., když zároveň nebyly shledány žádné skutečnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.