ECLI: ECLI:CZ:OSPT:2025:1.C.40.2025.1 Datum: 2025-07-31 Předmět: zaplacení 33 591 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 14 002 Kč Ustanovení: ["§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."] ["neplatnost právního jednání""náklady řízení""smlouva o úvěru""náhrada nákladů"]
O co šlo: zaplacení 33 591 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 14 002 Kč (["§ 576 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 )
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení níže specifikovaných nevypořádaných nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 27. 3. 2023, a to: pohledávky ve výši 33 591 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 36 591 Kč od 29. 8. 2023 do 19. 10. 2023, dále pak z částky 35 591 Kč od 20. 10. 2023 do 16. 11. 2023, z částky 34 591 Kč od 17. 11. 2023 do 12. 12. 2023, z částky 33 591 Kč od 13. 12. 2023 do zaplacení; smluvní pokuty ve výši 14 002 Kč; úroku ve výši 64,33 % ročně z částky 29 706,75 Kč od 29. 8. 2023 do 20. 9. 2023 kapitalizovaného ve výši 1 173,92 Kč a úroku ve výši 15 % ročně z částky 29 706,75 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 29. 8. 2023 dosáhne částky 100 857 Kč; částku ve výši 490 Kč jako úhradu za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr v rámci splátky č. 4, 5 o výši jedné 245 Kč.2. Svůj celkový nárok žalobkyně odůvodnila a vyčíslila následovně:Nárok na zaplacení smluvních pokut vznikl podle bodu 6.1. smlouvy o úvěru v celkové výši 998 Kč před zesplatněním v důsledku prodlení žalované se zaplacením 2 splátek (za každou z nich 499 Kč); v návaznosti na to žalobkyně nárokuje náhradu nákladů v souvislosti s prodlením za nezaplacené 2 splátky po 200 Kč podle bodu 6.2. smlouvy o úvěru v celkové výši 400 Kč.V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 3 splatné 22. 6. 2023. K datu 27. 8. 2023 tak podle žalobkyně došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy o úvěru se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 34 458,25 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru.Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny až do úplného zaplacení.Povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou měla žalované vzniknout na základě budu 6.5. smlouvy o úvěru v důsledku nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru (tedy ode dne 29. 8. 2023 až do jejího úplného zaplacení). Žalobkyně tuto smluvní pokutu však požaduje pouze k datu vyhotovení žaloby (19. 2. 2025) v celkové výši 14 002 Kč. V bodě 2.2. smlouvy o úvěru pak bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původně nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a na jednání konané dne 1. 7. 2025 a 31. 1. 2025 se bez omluvy nedostavila.4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:6. Dne 27. 3. 2023 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr ve 48 měsíčních splátkách po 1 751 Kč, a dále částku 245 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet úvěr. Celkem se tedy žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit částku 95 808 Kč (bez pojištění 84 048 Kč). Úrok za dobu trvání smlouvy byl sjednán ve výši 64,33 % ročně. (Zjištěno z „návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru“ č. , číslo, )7. Částka 30 000 Kč byla na účet žalované poukázána dne 19. 10. 2021 (zjištěno potvrzení , právnická osoba, ., na č. l. 56).8. Úvěruschopnost žalované byla ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno z hodnocení klienta ze dne 27. 3. 2023, výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, č. 2022/5, potvrzení o příjmu ze dne 27. 3. 2023 vystavené zaměstnavatelem žalované , právnická osoba, , výplatních pásek za období 2/2023, 3/2023).9. Žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem částku 6 992 Kč (viz karta klienta na č. l. 43 spisu). Od 22. 8. 2023 neuhradila žalovaná ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku.10. Z veřejného výpisu z ARAD – systému časových řad České národní banky se podává, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v měsíci březnu 2023 činila 9,45 %.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 občanského zákoníku).13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (§ 576 občanského zákoníku).16. Soud při aplikaci shora citovaných ustanovení občanského zákoníku na tento případ dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků ve smlouvě o úvěru se zjevně příčí dobrým mravům, a smlouva o úvěru je proto ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1, § 588 a § 576 občanského zákoníku v této části absolutně neplatná. Ujednání, aby žalobkyně úvěrující žalovanou částkou 30 000 Kč obdržela za 48 měsíců celkem částku 84 048 Kč, je zjevně nepřiměřené, neodpovídající běžnému úvěrovému vztahu, a to i přes to, že žalobkyně je nebankovní institucí. Ani v případě nebankovní instituce totiž není možné připustit sjednání úroku v uvedené výši jako ještě odpovídající dobrým mravům. V této souvislosti se připomíná, že průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v době poskytnutí úvěru činila pouze 9,45 %.17. Pokud se jedná o právo žalobkyně na zaplacení smluvních pokut a související náhrady nákladů, pak žalobkyni toto právo nenáleží, jelikož výše jednotlivých dílčích splátek (za jejichž neuhrazení by měla žalobkyně na smluvní pokutu nárok) s ohledem na celkovou nepřiměřenou částku, která měla být z titulu předmětné smlouvy žalovanou žalobkyni splacena, byla také nepřiměřená, odporující dobrým mravům, a tedy neplatná. Žalobkyni tedy svědčí pouze právo na vrácení jistiny úvěru ponížené o žalovanou uhrazené splátky a zaplacení přiměřených úroků, tedy obvyklých úroků požadovaných za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka, nikoliv nárok na smluvní pokutu v důsledku nedodržení splátek, jež byly zároveň splátkami nepřiměřeně vysokého úroku. Bylo-li neplatné ustanovení o výši úroků (byť oddělené od úvěrové smlouvy), musela být v takovém případě neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinnosti žalované trestané smluvními pokutami nebo poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 4. 5. 2021, č. j. , spisová značka, .18. Na základě shora uvedených důkazů soud uložil žalované, aby žalobkyni zaplatil dlužnou jistinu úvěru ve výši 23 008 Kč, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně mu úvěr poskytla a žalovaná jej ani přes výzvu řádně nesplatila. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaná úvěr nezaplatila, přechází na žalovanou, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaná něco neučinila. Je na žalované, aby soudu prokázala, že zaplatila řádně a včas. Žalovaná však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Současně byla žalované uložena povinnost zaplatit přiměřené úroky (obvyklé úroky požadované bankami za úvěry poskytované v době uzavření smlouvy) z dlužné částky úvěru, tak jak byl postupně umořován (viz Karta klienta na č. l. 33 spisu).19. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb.20. Žalovaná je současně povinna zaplatit dlužné pojistné za 2 měsíce ve výši 245 Kč, celkem tedy 490 Kč, jelikož dle bodu 6.3. sml