5 C 298/2024-39 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 187 957,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 13. 6. 2023 úvěrovou smlouvu č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 186 280 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 125 Kč a spolu s úrokem 13,79 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem 10 175 Kč. Úvěr byl zesplatněn k 12. 12. 2024 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Žalovaný nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku. Částka 185 037,44 Kč představuje součet nesplacených částí jistiny, které měly být uhrazeny v rámci pravidelných měsíčních splátek předepsaných do zesplatnění úvěru, tedy do 12. 12. 2024 v celkové výši 2 269,37 Kč, dále zesplatněnou jistinu 182 768,07 Kč, což představuje částku jistiny, která by byla žalovaným uhrazena, kdyby byl celý úvěr uhrazen řádně a včas, dále částka dlužného pojistného 1 020 Kč, která představuje neuhrazené pojistné, které bylo ve smlouvě sjednáno ve výši 255 Kč měsíčně, částka 900 Kč, coby náklady na vymáhání a smluvní pokuta 1 000 Kč dle kapitoly 6.3 úvěrových podmínek.2. Žalovaný se dostavil k prvnímu jednání 20. 1. 2025 s tím, že je připraven uzavřít smír se žalobkyní, požádal o odročení jednání. Žalovaný se žalobkyní i soudem přestal komunikovat, smír neuzavřel. K jednání nařízenému 30. 4. 2025 se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud učinil následující zjištění.4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 13. 6. 2023 smlouvu o účelovém úvěru ve výši 186 280 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve 120 splátkách po 3 125 Kč s roční úrokovou sazbu 13,79 % s tím, že celková částka splatná spotřebitelem činí 344 400 Kč, dále byla sjednána měsíční úhrada pojištění 255 Kč měsíčně (smlouva v přílohách).5. Ze zprávy , právnická osoba, ze 7. 4. 2025 bylo zjištěno, že dne 28. 6. 2023 byla na bankovní účet žalovaného připsána platba 186 280 Kč od společnosti , právnická osoba6. Z výpisu čerpání splátek a úhrad č. smlouvy , číslo, bylo zjištěno, že dne 28. 6. 2023 byla žalovaným čerpána částka 186 280 Kč za účelem spojení půjček. Žalovaný uhradil dne 30. 7. 2023 splátku 3 125 Kč, dne 10. 10. 2023 splátku 3 125 Kč a 7. 11. 2023 splátku 3 925 Kč, čtvrtou až šestou splátku neuhradil a z tohoto důvodu dne 12. 2. 2024 došlo k zesplatnění úvěru, kdy zesplatněná jistina činila 182 768,07 Kč a dluh na části splátek jistiny 2 269,37 Kč, dále náklady na vymáhání 900 Kč, pojištění 1 020 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, úrok 8 254,48 Kč, úrok z prodlení 5 832,48 Kč (výpis čerpání a úhrad v přílohách žaloby).7. Žalovanému bylo zasláno oznámení o zesplatnění úvěru přípisem z 12. 2. 2024 (v přílohách žaloby).8. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ještě předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně z 29. 2. 2024 (předžalobní výzva a poštovní podací arch v přílohách žaloby).9. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila úvěrovou zprávu, z které vyplývá, že žalovaný čerpal revolvingový úvěr, kontokorentní úvěr, osobní úvěr ve výši 150 000 Kč s měsíční splátkou 2 433 Kč, další osobní úvěr ve výši 150 000 Kč se splátkou 2 435 Kč a spotřebitelský úvěr ve výši 300 000 Kč s měsíční splátkou 4 056 Kč a osobní úvěr ve výši 100 000 Kč s měsíční splátkou 1 763 Kč. Dále žalobkyně předložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta oddělení rizik, které bylo vypracováno 13. 5. 2024 (tedy až v souvislosti se zahájeným řízením), z této zprávy vyplývalo, že žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí v podnájmu, má dvě děti a příjem 30 500 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 19 000 Kč. Dále byl prověřován v registrech Jap._půjčka, MVČR, SOLUS, NRKI, CEE, ISIR. Soud žalobkyni vyzval, aby označila důkazy ke svému tvrzení, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně nepředložila žádné důkazy, pouze odkázala na metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a kartu klienta, které doplnila výpočtem hodnoty MLS pro smlouvu žalovaného.10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Mezi žalobkyní, jako úvěrující, a žalovaným, jako úvěrovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Jestliže byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je soud dle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen ověřit, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uváděla, že provedla ověření úvěruschopnosti žalovaného, toto své tvrzení však dostatečným způsobem nedoložila. Ze strany žalobkyně nebyly předloženy doklady prokazující reálnou výši příjmů žalovaného (uvedený příjem byl žalovaným pouze tvrzen), ani výdajů žalovaného. Za takové situace i s přihlédnutím k tomu, že sama žalobkyně zjistila, že žalovanému byla poskytnuta řada úvěrů, soudu nezbývá než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla řádně posouzena. Na tom nic nemění ani skutečnost, že úvěr konsolidoval jiné půjčky. Proto soud v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná s důsledky uvedenými v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.13. Žalobkyně tak má právo pouze na zaplacení neuhrazené části jistiny 186 280 Kč (úvěr) - 10 175 Kč (zaplatil) = 176 105 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou. Částky přesahující částku 176 105 Kč, soud ve výroku II. zamítl. Současně soud stanovil možnost žalovaného hradit dlužnou částku ve splátkách, neboť zákonné ustanovení ukládá soudu, aby spotřebitele zavázal vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud v dané věci uzavřel, že přiměřeným možnostem žalovaného odpovídá splátka 5 000 Kč, jež odpovídá možnostem osoby s minimální mzdou. Tato částka i byla zástupkyní žalobkyně navrhována jako částka, kterou by byla žalobkyně ochotna přijmout ve splátkách v případě smíru. Povinnost hradit byla stanovena pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný byť jen jednu ze splátek, stane se splatný celý dluh najednou. Soud nepřiznal žalované úrok z prodlení, neboť v případě neplatnosti smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která je konstruována jako sankce za neprověření úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru, vznikne povinnost k úhradě až pravomocným rozhodnutím. Nárok na případné úroky z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě, kdy by žalovaný neplnil povinnosti stanovené ve výroku tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 043 Kč, přičemž tato částka představuje 87,38 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 6,31 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 519 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 187 957,44 Kč sestávající z částky 8 620 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a dvě paušálních náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % tj. 9 429 Kč. Celkové náklady žalobkyně představují 61 848 Kč. 87,38 % činí 54 043 Kč. Právní zástupce žalobkyně uváděl, že cestové a náhradu za promeškaný čas doplní bezprostředně po jednání, ale neučinil tak, soud tedy přiznal náhradu nákladů pouze ve výši, jež byla doložena ve spise.