ECLI: ECLI:CZ:OSPT:2025:5.C.345.2024.1 Datum: 2025-04-28 Předmět: O zaplacení 15 388,30 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 268 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."] ["neplatnost právního jednání""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 15 388,30 Kč s příslušenstvím (["§ 268 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 15 388,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným jako klientem byla dne 12. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaný neplnil řádně závazky ze smlouvy, došlo k zesplatnění v úvěru, čím vznikla nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka 184 630,26 Kč. Žalobce oznámil zesplatnění úvěru žalovanému dne 17. 3. 2021. Žalovaný byl mimo jiné v souladu s článkem 6.5 smlouvy povinen platit pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do zaplacení a s tím, že smluvní pokuta mohla činit maximálně 200 000 Kč. Žalovaný závazky neplnil, výsledkem bylo zahájeno soudní řízení ukončeného rozsudkem , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne 16. 3. 2022, kde soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částky smluvní pokuty, tedy částku 19 112,70 Kč (0,1 % z dlužné jistiny, 184 630,26 Kč). Co do smluvní pokuty bylo v plném rozsahu vyhověno. Žalobce požaduje touto žalobou přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za následující období. Žalovaný ničeho neuhradil, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu z 16. 8. 2024, a vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 70 787,87 Kč od 14. 12. 2021 do 19. 7. 2022, tedy ve výši 15 388,30 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalovaný se nařízenému soudnímu jednání nedostavil, proto soud věc rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Mezi žalobkyni jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla 12. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit formou 60měsíčních splátek po 3 826 Kč splatných k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje lednem 2018. Úroková sazba byla sjednána ve výši 83,85 % ročně, celkem se žalovaný zavázal zaplatit 229 560 Kč. Dle bodu 6.2 smlouvy v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 15 dnů byla ujednána povinnost zaplatit náhradu účelně vynaložených nákladů s prodlením ve výši 200 Kč za každou takovou splátku. Dle bodu 6.3 smlouvy bylo sjednáno pro případ prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automatické zesplatnění úvěru s tím, že dle bodu 6.4 nezaplacené úroky přirůstají ke dni zesplatnění a stávají se součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení z její úhradou ode dne následujícího po zesplatnění až do úplného zaplacení.5. Z rozsudku , Anonymizováno, ze dne 16. 3. 2022, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že v řízení bylo prokázáno, že 12. 12. 2017 byla uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 70 000 Kč, úroková sazba byla sjednána 83,85 %, žalovaný zaplatil nepravidelnými platbami celkem 12 762,28 Kč. Následně došlo dle bodu 6.3 k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 22. 5. 2018. V důsledku zesplatnění pak vznikla žalovanému povinnost k okamžitému zaplacení zůstatku úvěru, kdy na jistinu zaplatil 575,40 Kč, k zaplacení mu tak zbývá 69 424,60 Kč (70 000 - 575,40 Kč). Ve vztahu k sjednanému úroku ve výši 83,85 % soud uzavřel, že takto sjednaný úrok je pro nepřiměřenou výši nemravný a ujednání o něm je absolutně neplatné dle § 588 o. z., tento úrok byl nahrazen úrokem dle databáze ARAD 8,7 %. Žalobkyni byla přiznána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně dle bodu 6.5 smlouvy za období od 19. 3. 2021 do 13. 12. 2021, přičemž smluvní pokuta byla přiznána z částky jistiny navýšené o obvyklý úrok, tedy z částky 70 787,87 Kč, které odpovídá smluvní pokuta ve výši 19 112,70 Kč (smluvní pokuta, jíž se žalobkyně domáhala o 15 388,30 Kč vyšší byla jako nedůvodná zamítnuta).6. Žalovanému byla právní zástupkyní žalobkyně zaslána předžalobní upomínka dne 16. 8. 2024, v níž byla vyčíslena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za další období od 14. 12. 2021 do 16. 8. 2024 ve výši 15 388,30 Kč.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 o. z.).9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ustanovení § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalované zkoumal souladnosti smlouvy o poskytnutí úvěru s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022). Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je v tomto směru nerozhodné, že žalovaný s podmínkami smlouvy souhlasil (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 3. 2023, č. j. 25 Co 45/2023-94). K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaný neplatnosti v řízení dovolal.12. Nejvyšší soud judikoval například v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 75/2020, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění ve svém souhrnu natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je na místě exekuci dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit, a to bez ohledu na pasivitu dlužníka. Obdobně rozhodl i Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3194/2018, kde je uvedeno, že v případě zcela a naprosto zjevného nesouladu rozhodcem přisouzeného plnění s dobrými mravy v neprospěch spotřebitele, není vyloučeno, že tato okolnost sama o sobě může vést k závěru, že exekuce je na místě zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Soud je toho názoru, že tyto závěry judikatury ve vztahu k rozhodčímu řízení lze použít i na řízení nalézací, jestliže by přiznané plnění mohlo vést zastavení exekučního řízení bez dalšího.13. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud vyhodnotil, že výše úroků sjednaná ve výši 83,85 % ročně z dlužné jistiny, tedy ve výši mnohonásobně přesahující běžné ujednání o úrocích, je nemravným ujednáním. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 5. 2021, č.j. 8 Co 440/2021-98, je-li neplatné ujednání o výši úroku musí být neplatná i část dohody o splátkovém kalendáři a nemohlo dojít k porušení povinností žalovaného postižené smluvními pokutami či poplatky spojenými s výzvami k jednotlivým splátkám.14. V dané věci byl sjednán úrok ve výši 83,85 %, celková částka, kterou se žalovaný v 60 měsíci zavázal splatit činila 229 560 Kč, což představuje více než trojnásobek částky žalobkyní na úvěru poskytnuté. Současně byla sjednána řada sankcí (smluvní pokuta 499 Kč za neuhrazení splátky, smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, náhrady a účelně vynaložených nákladů 200 Kč, přirůstání úroků v nové jistině). Ve smlouvě sjednané další povinnosti byly spolu s nemravným úrokem ujednány v natolik nevyváženém poměru věřitel x dlužník, že zakládají nevýhodný vztah vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, a z tohoto důvodu je nutné pokládat danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy (viz též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 207/2022-103). Na tom nic nemění ani skutečnost, že shora uvedeným rozsudkem č. j. 9 C 240/2021–56 ze dne 16. 3. 2022 bylo plnění smluvní pokuty částečně přiznáno a byl učiněn závěr toliko o neplatnosti smluvní ujednání o úroku, který byl nahrazen úrokem pro spotřebitelské úvěry dle databáze ARAD.15. Soud žalobu bez dalšího zamítl, neboť jejím předmětem byla toliko navazující smluvní pokuta 0,1 % denně, kdy tento nárok po závěru o absolutním neplatnosti smlouvy není dán.16. Žalovanému soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný zůstal v řízení pasivní a žádné náklady mu tak nevznikly.