ECLI: ECLI:CZ:OSPT:2025:5.C.66.2025.1 Datum: 2025-05-05 Předmět: o 32 715,12 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012 Sb."] ["neplatnost právního jednání""postoupení pohledávky""postoupení smlouvy""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 32 715,12 Kč s příslušenstvím (["§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2399 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 580 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 32 715,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společnosti , právnická osoba, ., a žalovanou byla 4. 1. 2023 uzavřená smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě které jí právní předchůdce žalobkyně poskytl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se je zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 2 077 Kč a úhradou za umožnění hradit splátky v hotovosti 2 700 Kč, celkovou dlužnou částku 27 880 Kč se zavázala uhradit ve čtrnáctiměsíčních splátkách po 1 992 Kč. Poslední splátku uhradila 31. 5. 2023.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, proto soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., a žalovaná uzavřely dne 4. 1. 2023 smlouvu věru č. , číslo, . Na základě této smlouvy byl poskytnut žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Převzetí finanční částky žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 761 Kč, dále úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 077 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč, celkem částku 27 880 Kč se zavázala zaplatit ve čtrnáctiměsíčních splátkách po 1 992 Kč, RPSN činilo 272,44 %. Dále byla sjednána povinnost žalované hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky v prodlení za každý den v prodlení, max 500 Kč za jednu splátku. Součástí smlouvy byl i splátkový kalendář (smlouva o úvěru v přílohách žaloby).5. Dle transakční historie byla žalovanou zaplacena dne 5. 1. 2023 částka 2 000 Kč a 31. 5. 2023 částka 500 Kč, dále již nebylo hrazeno (transakční historie v přílohách žaloby).6. Pohledávka za žalovanou byla z , právnická osoba, ., na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, pohledávka za žalovanou je uvedena v příloze 1 smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem 14. 6. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek, příloha ke smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky v přílohách žaloby).7. Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky přípisem z 10. 9. 2024 (předžalobní upomínka a poštovní podací arch v přílohách žaloby).8. Soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 25. 3. 2025, č. j. 5 C 66/2025–8, aby doplnila tvrzení, jak došlo k ověření úvěru schopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a k těmto tvrzením navrhla a předložila důkazy.9. Právní zástupkyně žalobkyně předložila soudu vyjádření, v kterém uvedla, že u žalované byl ověřen měsíční příjem z příspěvku v mateřství a její příjem činí 20 307 Kč a výdaje 3 500 Kč, přílohy však byly soudu předány až v 10 hodin 30 minut po vyhlášení rozsudku, který byl vyhlášen v 10 hodin 10 minut, žalobkyně je zaslala do datové schránky soudu v 9 hodin 51 minut. Soud toto zaslání nemůže hodnotit jako včasné, neboť neměl možnost se s ním, i s ohledem na administrativní postupy soudu a s ohledem na skutečnost, že datová zpráva není v datové schránce okamžitě dostupná, možnost seznámit a je tedy na žalované, že tak učinila opožděně.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 o. z.).12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle ustanovení § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalované zkoumal souladnosti smlouvy o poskytnutí úvěru s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočka , adresa, ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022). Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud vyhodnotil, že jako úrok nejenom částku 761 Kč jako úrok označenou, ale i další poplatky, a to úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 077 Kč včetně inkasního poplatku 2 700 Kč. Dle soudu takto sjednané poplatky pouze zastírají skutečnou výši úroku, kdy cenou za poskytnutí úvěru, je vždy úrok. Celková výše takto sjednaného úroku činí celkem 12 880 Kč za 14 měsíců, což v případě úvěrované částky 15 000 Kč odpovídá 73 % ročně z dlužné jistiny, tedy ve výši mnohonásobě přesahujíce běžné ujednání o úrocích, je nemravným ujednáním.15. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, dle § 2395 o. z., na základě byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit a žalobkyni zaplatit celkem 27 880 Kč.16. Soud posuzoval ve smlouvě sjednané další povinnosti (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky), které byly spolu s nemravným úrokem ujednány v natolik nevyváženém poměru věřitel x dlužník, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, a tedy je třeba pokládat danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. (viz též rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, – pobočka , adresa, ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 207/2022-103). Veškeré platební povinnosti, ke kterým se žalovaná zavázala, dle názoru soudu ve svém souhrnu zakládají natolik nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jenž odůvodňuje absolutní neplatnost smlouvy jako celku, tedy nikoliv pouze ujednání o úroku. Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že smluvní pokuta jako taková nebyla žalobkyní uplatněna.17. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je v tomto směru nerozhodné, že žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 23. 3. 2023, č.j. 25 Co 45/2023-94). K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaná neplatnosti v řízení dovolala. I pokud by byla smlouva shledána jako platnou ze shora uvedených důvodů bylo by na místě ji posoudit jako neplatnou pro neprokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně.18. Jestliže soud vyhodnotil smlouvu jako absolutně neplatnou a bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve výši rozdílu částky 15 000 Kč a částky 2 500 Kč, které žalovaná uhradila, tedy 12 500 Kč což představuje zbývající výši poskytnuté jistiny. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by tuto částku nebo její část žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradila či že by její povinnost zanikla jiným způsobem. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je v tomto rozsahu důvodná a v této části jí proto vyhověl, přičemž částky jistinu přesahující výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.19. Žalobkyně má současné nárok i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vrácení dlužné částky dříve, než k tomu došlo prostřednictvím doručení žaloby, kterou soud v souladu s konstantní judikaturou v dané věci vnímá jako výzvu k plnění, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalované (k doručení žaloby došlo 3. 3. 2025).20. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť se řízení neúčastnila a žádné náklady jí nevznikly.