6 C 115/2021-355 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobci se domáhají určení, že jsou spoluvlastníky každý s podílem o velikosti jedné poloviny pozemku parcelní č. st , číslo, pozemku a parcelní č. , číslo, v katastrálním území a obci , adresa, , jak jsou tyto pozemky vymezeny v geometrickém plánu č. , číslo, . Uvedené pozemky byly vydány žalobci , Jméno žalobce A, v rámci restituce, přičemž po jejich vydání si žalobce v roce 1994 nechal tyto pozemky zaměřit měřičským náčrtem č. zakázky , číslo, ze dne 30. 9. 1994 s vytyčením průběhu vlastnické hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, tak, že do země byly zatlučeny železné trubky, které , Jméno žalobce A, zabetonoval. Současně byl dne 30. 9. 1994 , tituly před jménem, , jméno FO, sepsán protokol o vytyčení hranice pozemků s poznámkou, že vytyčená hranice byla v přírodě označena zabetonovanými železnými trubkami s tím, že obsahem protokolu bylo i prohlášení: ,,Zúčastněné strany potvrzují, že byly seznámeny s průběhem a označením vytyčené vlastnické hranice pozemků“. Jako zúčastněná strana přitom vystupovala za žalovaného jeho matka , jméno FO, , která se identifikovala s adresou , Anonymizováno, jako soused a svým vlastnoručním podpisem potvrdila, že nemá připomínek k vytyčené hranici pozemků. Průběh hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a parcelní č. , číslo, rovněž potvrdil soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který převzal výsledky měření , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobci dále konstatují, že žalovaný nemohl vydržet vlastnické právo k části pozemků, jelikož pozemky až do 23. 11. 1993 tvořily státní (socialistické) vlastnictví a žalovaný až do 1. 1. 1992, kdy nabyla účinnosti novela občanského zákoníku č. 509/1991 Sb., která právo osobního užívání transformovala na právo vlastnické, nemohl být oprávněným držitelem vlastnického práva. Vydržecí doba by proto teoreticky mohla začít běžet až od 1. 1. 1992. V tomto směru je však dle žalobců zásadní, že v roce 1994 došlo k zaměření pozemků vydaných žalobcům, přičemž matka žalovaného v jeho zastoupení potvrdila seznámení s průběhem a označením vytyčené vlastnické hranice pozemků. Tímto projevem je dle žalobců vyloučena dobrá víra žalovaného, že by mu část pozemku mohla patřit, pokud vůbec kdy existovala. Žalovaný dle žalobců rovněž netvrdil ani neprokázal, že by mu svědčil putativní titul jako další ze zákonných předpokladů pro vydržení. Žalovaný přitom o zaměření pozemků musel vědět. Další skutečností vylučující možnost řádného vydržení části pozemku je zápis pořízený katastrálním úřadem , adresa, dne 19. 4. 2016, v jehož rámci žalovaný potvrdil, že probíhá soudní spor ohledně průběhu hranice pozemků parcelní č. , číslo, a parcelní č. st , číslo, . Žalobci následně předložili geometrický plán pro průběh hranice určené soudem č. , číslo, zachycující průběh hranice mezi pozemky parcelní č. , číslo, a , číslo, a parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, (č. l. 131).2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasí a v řízení nadto uplatňuje vzájemný návrh, kterým se domáhá určení, že je vlastníkem pozemku parcelní č. , číslo, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, přiloženým geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , číslo, , a dále určení, že žalobci jsou spoluvlastníky (každý s podílem jedné poloviny) pozemku parcelní č. , číslo, vzniklého oddělením od původního pozemku parcelní č. , číslo, výše označeným geometrickým plánem. Žalovaný se dále domáhá rovněž určení, že vlastnická hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, vede po linii vnějšího okraje zdiva domu žalobce č. p. , číslo, který je součástí pozemku parcelní č. st. , číslo, . Žalovaný tvrdí, že své nemovitosti nabyl v roce 1974 kupní smlouvou od svých rodičů, kteří je získali z poloviny v roce 1951 a z druhé poloviny v roce 1967. Tyto nemovitosti jsou po celou dobu na straně žalovaného užívány beze změny rozsahu jeho držby v dobré víře v rozsahu vymezeného zdmi sousedních objektů a postavenými ploty, kdy k jediné změně rozsahu užívání došlo až postavením nového plotu po roce 2018. Tato změna spočívala v posunutí rozhrady pozemků při vybudování nového plotu zhruba o 30 cm dovnitř zahrady žalovaného. Při digitalizaci mapového podkladu v katastrálním území , adresa, v roce 2018 byla do evidence katastru nemovitostí zanesena coby vlastnická hranice linie vyznačená na geometrickém plánu červenou barvou, jež odpovídá poloze původního plotu, tedy fakticky rozsahu užívání žalovaného, a tedy i rozsahu dotčenému vydržením. Žalovaný zdůrazňuje, že do té doby s ploty nijak nemanipuloval. Co se týče obrany žalobců proti námitce vydržení žalovaného, konstatuje žalovaný, že se zaměření pozemku v roce 1994 neúčastnil a ani o něm nebyl vyrozuměn. Žalovaný se ve věci rovněž dovolává mimořádného vydržení části pozemku parcelní č. , číslo, , jelikož jej po dobu delší 20 let fakticky držel a užíval v celém rozsahu vymezeném okolo stojícími stavbami a původním plotem své zahrady. Co se týče hranic pozemků parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, žalovaný v rámci své obrany namítá, že byly od nepaměti dány prostorem vymezeným vnějším obvodovým zdivem z obou stran přiléhajících domů sousedů, a žalobce proto nemůže být vlastníkem jakékoliv části zemského povrchu nacházejícího se mimo dům žalobce bezprostředně směrem k pozemku žalovaného. V tomto směru je dle žalovaného podstatné, že domy byly vystavěny dříve, než bylo provedeno jakékoliv mapování. Dům žalobců je takto poprvé zmíněn roku 1688 a dům žalovaného roku 1712. Zdi obou domů společně se zdí sousedního domu č. p. , číslo, tak již od osmnáctého století tvoří přirozené vymezení pozemku žalovaného ve smyslu jeho hospodářského dvora dnes užívaného coby zahrada. První geometrické zaměření pozemků v Čechách se realizovalo v letech 1826 až 1843 v rámci tvorby tzv. stabilního katastru a parcely přináležející k domům tak mohly být vytyčeny poprvé až více než o 100 let později. Stabilní katastr přitom užíval tzv. sáhové měřítko 1:2880, což přeneseno do terénu v daném místě je při délce příslušné zdi domu žalobců zcela v rámci odchylky připouštějící závěr, že skutečný prostor dvora žalovaného je totožný zakreslením v mapě. Pokud by došlo k promítnutí úsečky kolmo na hranici tvrzenou žalobci směrem k jejich domu v místě nejhlubšího prohnutí domu žalobců např. o 1 m, byla by taková úsečka na mapovém podkladu dlouhá jen 0,3 milimetru, přičemž vzdálenost 0,3 milimetru byla samozřejmě zcela mimo možnost technologií dostupných pro zakreslení v první polovině 19. století. Žalovaný rovněž v případě části pozemku parcelní č. , číslo, z opatrnosti namítl vydržení, jelikož on i jeho právní předchůdci od roku 1712 dvůr až ke zdi domu žalobců vždy v dobré víře užívali jako svůj vlastní. Žalovaný rovněž zdůraznil, že závěr o hranici jdoucí po zdi domu žalobce č. p. , číslo, vyplynul i ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 3. 2017, jehož součástí je i geometrický plán č. , číslo, . Žalovaný v zájmu předcházení budoucích sporů rovněž navrhl, aby soud rozhodl o určení vlastnické hranice mezi pozemky parcelní č. st. , číslo, a parcelní č. st. , číslo, v katastrálním území , adresa, tak, že vlastnická hranice jde po linii zdiva domu žalobce č. p. , číslo, , který je součástí pozemku parcelní č. st. , číslo, . Žalovaný má totiž za to, že takové určení hranice je namístě, odpovídá poslední pokojné držbě i kritériím slušného uvážení a vzhledem ke kontroverzním tvrzením účastníků existuje i právní zájem na takovém určení.3. Projednávaná věc představuje čtvrtý ze série sousedských sporů vedených mezi týmiž účastníky, přičemž předmětem prvního z těchto sporů projednávaného pod sp. zn. , spisová značka, byla žaloba , Jméno žalobce A, a , jméno FO, , kterou se domáhali uložení povinnosti žalovanému zdržet se stínění oken obývacího pokoje a ložnice v domě č. p. , číslo, stěnou postavenou na pozemku parcelní č. , číslo, vzdálenou zhruba 1 m od obvodové zdi domu č. p. , číslo, . O podané žalobě bylo rozhodnuto tak, že byla zamítnuta.4. Předmětem dalšího sporu mezi účastníky byla žaloba současných žalobců a pana , Jméno žalobce A, mladšího, kterou se domáhali uložení povinnosti žalovanému oplotit svou parcelu na hranici mezi parcelami, a to na meznících bodů č. , číslo, , , číslo, a , číslo, vyměřených v roce 1994, a dále odstranit část objektů zasahujících na pozemek žalobců. Žaloba byla v části, ve které se žalobci domáhali uložení povinnosti žalovanému oplotit svůj pozemek zamítnuta a ve zbylém rozsahu bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby.5. V rámci třetí žaloby podané vůči žalovanému se žalobci domáhali povinnosti žalovanému odstranit plot vybudovaný na části pozemku ve spoluvlastnictví žalobců parcelní č. , číslo, . Rovněž tato žaloba byla pravomocně zamítnuta, jelikož soud dospěl k závěru, že žalovaný vystavěl plot na svém pozemku.6. Sousedský spor účastníků je ostatně vyhrocen až do té míry, že oba žalobci byli rozsudkem ze dne