8 C 58/2024-134 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobce žalobou došlou soudu dne 25. 3. 2024 navrhl, aby soud určil, že je žalobce vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemkové parcely č. , číslo, – trvalý travní porost o výměře 3 152 m2 a stavební parcely č. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří o výměře 107 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba v katastrálním území , adresa, , dále aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 500 000 Kč s odůvodněním, že dne 24. 11. 2016 žalobce jako dárce uzavřel se žalovaným, coby nevlastním synem, jako obdarovaným, darovací smlouvu na základě které žalobce žalovanému daroval pozemek parcelní č. , číslo, o výměře 3 475 m2 – trvalý travní porost v katastrálním území , adresa, . V důsledku chování žalovaného však byl žalobce předmětný dar nucen odvolat, žalovaný však odvolání daru neakceptoval a neposkytl součinnost k zajištění přepisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Žalobce je proto nucen podat žalobu, kdy právní zájem na určení vlastnického práva spatřuje v uvedení skutečného stavu ohledně vlastnictví, a stavu zapsaném v katastru nemovitostí soulad. Předmět daru byl v mezidobí rozdělen na pozemkovou parcelu č. , číslo, – trvalý travní porost o výměře 3 152 m2, stavební parcelu č. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 217 m2 jeho součástí je stavba č. p. , číslo, – rodinný dům, a stavební parcelu č. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 107 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – jiná stavba. V době darování byl žalobce se žalovaným domluven, že si na části předmětu daru postaví rodinný dům. Nejdříve mu žalobce chtěl darovat pouze část pozemku ke stavbě rodinného domu, žalovaný ale tvrdil, že ještě přesně neví, jak velká tato část pozemku bude, resp. kam až bude stavba domu sahat, proto bylo ujednáno, že na něj převede celý pozemek č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný se ústně zavázal, že po výstavbě rodinného domu na něj zbytek pozemku (po oddělení té části, na které bude vystavěn dům) převede zpět. Vzhledem k rodinným vztahům, kdy v době darování byla matka žalovaného jeho manželkou, neměl žalobce důvodu slibu žalovaného nevěřit. Na pozemku, který měl žalovaný převést, žalobce zamýšlel vybudovat sklad a zbytek darovat vlastnímu synovi , jméno FO, . Žalovaný po výstavbě domu svůj závazek nedodržel, ač sliboval, že tak učiní. Proto žalobce v mezidobí skutečně na stavební parcele č. , číslo, sklad vybudoval, vše s vědomím a souhlasem žalovaného. V důsledku chování žalovaného žalobce dar odvolal pro nevděk, odstoupil od darovací smlouvy ze dne 24. 11. 2016, a to dopisem ze dne 20. 12. 2023. Nevděk žalovaného žalobce spatřuje jednak v tom, že žalovaný nedodržel závazek ke zpětnému převodu části předmětu daru zpět na žalobce, kdy naopak žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně žalobce vyzval k vyklizení stavební parcely č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , kde žalobce na své vlastní náklady vybudoval sklad. Další důvod, pro který žalobce rozhodl dar odvolat bylo to, že dne 26. 7. 2021 žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 380 000 Kč, a to na základě smluvního ujednání. Bylo domluveno, že žalovaný zápůjčku vrátí poté, co k tomu bude vyzván. Částka 380 000 Kč byla poskytnuta převodem na bankovní účet žalovaného dne 26. 7. 2021. Po opakovaném vyzvání ke vrácení zápůjčky však žalovaný nevrátil ničeho. Proto se na něho žalobce obrátil prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 3. 7. 2023, kterým byl žalovaný vyzván k vrácení zápůjčky nejpozději do 12. 7. 2023. Na to žalovaný sdělil, že žádnou zápůjčku neposkytl, částka 380 000 Kč měla dle něho být platbou za vyfakturované práce. Žalobce podal žalobu na plnění, soud vydal elektronický platební rozkaz a poté žalovaný uhradil žalovanou částku i s příslušenstvím. Žalovaný zpočátku dobrovolně svůj dluh vůči žalobci nesplnil, navíc výslovně popřel poskytnutí zápůjčky. Tuto vrátil až po podání žaloby, resp. po vydání elektronického platebního rozkazu Okresním soudem v Prachaticích ze dne 31. 7. 2023, č. j. EPR , číslo, který nabyl právní moci dne 22. 8. 2023. Žalobce si toto chování vysvětluje tak, že při tvrzení o neposkytnutí zápůjčky žalovaný lhal a následně si zřejmě uvědomil možné důsledky svého chování ve vztahu k možnosti odvolat dar pro nevděk. Částka 500 000 Kč, jejíž zaplacení se žalobce domáhá, představuje náhradu v penězích, která odpovídá hodnotě části daru v době uzavření darovací smlouvy, jestliže po odvolání daru není možné, aby žalovaný vrátil žalobci pozemek, a to stavební parcelu č. , číslo, ve stavu, v jakém byl darován, jelikož k této parcele přirostla stavba rodinného domu a stala se jeho součástí. Jedná se o rodinný dům žalovaného. Stavební parcela č. , číslo, může být žalobci vydána zpět, byť v mezidobí na ní byla vybudována také stavba skladu, který kompletně vybudoval a financoval žalobce za souhlasu a s vědomím žalovaného.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jestliže dle něho nenastaly skutečnosti, kterými by byly splněny zákonné podmínky pro vrácení daru či pro úhradu narovnání ve výši 500 000 Kč. Dle žalovaného předmětný pozemek parcelní č. , číslo, v katastrálním území , adresa, patří do společného jmění manželů, a to žalobce a jeho bývalé manželky, matky žalovaného. Manželství trvalo od 14. 2. 2004 a pozemek byl nabyt na základě kupní smlouvy ze dne 11. 9. 2015 do společného jmění manželů. Darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným dne 24. 11. 2016 absentuje jakékoliv tvrzení o údajné dohodě, že by žalovaný měl vrátit po dostavbě rodinného domu zbývající část pozemku, která bude nezastavěna. Žalovaný popírá, že by existovala jakákoliv ústní nebo písemná dohoda, že by měl vrátit po dostavbě rodinného domu žalobci čehokoliv. Žalovaný také odmítá tvrzení žalobce o tom, že by žalobce financoval stavbu skladu zahradní techniky a nářadí, to je stavbu bez č. p./č. e., která je součástí stavební parcely č. , číslo, o výměře 107 m2. Toto tvrzení žalobce začal deklarovat až po pravomocném smíru o vypořádání společného jmění manželů mezi ním a matkou žalovaného. Tento pozemek či budova ve smíru není uveden. Žalovaný na základě stavebního povolení Městského úřadu ve , adresa, ze dne 16. 10. 2017 začal realizovat výstavbu novostavby rodinného domu a skladu zahradní techniky a nářadí dle schválené projektové dokumentace. Na výstavbu novostavby rodinného domu a skladu zahradní techniky byl žalovanému poskytnut hypoteční úvěr ve výši 3 000 000 Kč od , právnická osoba, . S bankou byla uzavřena zástavní smlouva dne 8. 8. 2018 s právními účinky zápisu ke dni 10. 8. 2018, jejímž předmětem bylo zřízení zástavního práva smluvního k zajištění pohledávky na částku hypotečního úvěru 3 000 000 Kč, a dále bylo zřízeno věcné právo zákazu zcizení a zatížení ve prospěch poskytovatele úvěru , právnická osoba, . Není pravdou, že by se žalovaný podílel na stavbě skladu finančně, žalovaný hradí jako vlastník všech nemovitých věcí řádně daň z nemovitých věcí, splátky hypotéky, pojištění nemovitých věcí, náklady na elektrickou energii skladu, neboť sklad má společné rozvody elektrické energie s rodinným domem. Po rozvodu matky žalovaného se žalobcem došlo mezi žalobcem a žalovaným ke zhoršení vztahů, které dokonce vyústily k vulgárním verbálním a fyzickým atakům ze strany žalobce na žalovaného. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, jestliže jediným důvodem, proč chce žalobce vrátit předmětný dar je jeho rozvod manželství s matkou žalovaného a následné zhoršení vztahů. Žalovaný neublížil žalobci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že by zjevně porušil dobré mravy, jednání žalovaného nelze dle objektivního či subjektivního měřítka považovat ze nevděčné. Žalovaný vznesl námitku opožděného odvolání daru ze strany žalobce ve smyslu § 2075 o. z.3. Podle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. “), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.4. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.5. Podle § 2075 odst. 2 o. z. je-li dar odvolán později, a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.6. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda to právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.7. Žalobce žalobou vyžaduje, aby bylo určeno, že je tu je jeho vlastnické právo k označeným nemovitým věcem, jestliže žalovaný jako obdarovaný neplnil své závazky vyplývající z darovací smlouvy a žalobce se domáhá žalobou ochrany sv