9 C 210/2024-31 — Okresní soud v Prachaticích

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 3. 9. 2024 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 15 350,99 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , byla dne 30. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byla žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s celkovou částkou 11 787 Kč (5 965 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 2398 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení s připočtením částky 1 924 Kč na pojištění), a to ve 52 týdenních splátkách po 458 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost řádného splácení, zaplatila pouze částku 7 332 Kč.2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dnem 4. 2. 2025. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Dne 30. 12. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 12 000 Kč s úrokem 86% ročně. V souvislosti s touto skutečností se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek 9 863 Kč (5 965 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 2 398 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Celkovou částku 23 787 Kč (po připočtení další částky 1 924 Kč na pojistném) se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v 52 týdenních splátkách po 458 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 12 000 Kč v hotovosti převzala.5. Ze strany původního věřitele byla před uzavřením smlouvy prověřena úvěruschopnost žalované, a to na základě informací žalovanou poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (výpisy z účtu, výměr důchodu) – v přílohách žaloby. Vycházel při tom z doloženého příjmu žalované 11 000 Kč a absence splátek jiných úvěrů.6. Ze strany žalované byla na dluh z titulu předmětné smlouvy zaplacena částka 7 332 Kč (tabulka umoření v přílohách žaloby).7. Dne 29. 4. 2024 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. , hodnota, této smlouvy (v přílohách žaloby). Pohledávka za žalovanou je obsažena v příloze č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek (v přílohách žaloby).8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., na základě které se žalovaná proti právním předchůdcem žalobkyně poskytnutému úvěru ve výši 12 000 Kč zavázala vrátit během 1 roku celkovou částku 21 863 Kč při sjednané úrokové míře ve výši 86% ročně.9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).12. V daném případě byla v úvěrové smlouvě sjednána úroková sazba 86% ročně. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (prosinec 2022) průměrně 9,66% ročně (č.l. 19). Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok ve výši 86 % ročně několikanásobně (téměř 9x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. Úrok sjednaný v této výši proto soud považuje z důvodu nepřiměřenosti za nemravný a v důsledku toho ujednání o něm za absolutně neplatné dle § 588 o.z. Na nemravnosti smlouvou sjednaného úroku nemění nic skutečnost, že v rámci řízení byl tento úrok žalobkyní uplatněn již v nižší, než sjednané výši, konkrétně ve výši 18,47% ročně. Za situace, kdy celková částka, kterou se žalovaná během 1 roku zavázala i v případě řádného splácení původnímu věřiteli vrátit, představuje téměř dvojnásobek částky žalované na úvěru poskytnuté, zakládají dle názoru soudu veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalované ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 30. 12. 2022 je dle § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaná neplatnosti v řízení dovolala.13. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je, že finanční prostředky byly žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.).14. Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku 12 000 Kč, zaplacena z její strany byla částka 7 332 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 4 668 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalované uložena tímto rozsudkem.15. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalované. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení vyzvána dopisem ze dne 29. 4. 2024 (v přílohách žaloby), který se do její dispozice dostal v souvislosti s uložením zásilky dnem 5. 6. 2024 (č.l. 21). Úrok z prodlení z přiznané částky 4 668 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 6. 6. 2024, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 ve spojení s přílohou č. , hodnota, této smlouvy.17. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).18. Převážně úspěšným účastníkem byla žalovaná, měla by tak mít právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že se jí právo na jejich náhradu nepřiznává.19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), když v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení.