ECLI: ECLI:CZ:OSPT:2025:9.C.45.2025.1 Datum: 2025-06-17 Předmět: vyklizení bytu Ustanovení: ["§ 2285 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2292 z. č. 89/2012 Sb."] ["vyklizení bytu""výživné""dlužné nájemné""insolvence""bezdůvodné obohacení""smlouva nájemní"]
O co šlo: vyklizení bytu (["§ 2285 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2292 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce se svou žalobou ze dne 25. 3. 2025 domáhal vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost vyklidit a vyklizený žalobci předat byt č. , číslo, o velikosti 3+1 s příslušenstvím v domě č. p. , číslo, v , adresa, , jako součásti p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Žalobce v žalobě uvedl, že předmětný byt, jehož je vlastníkem, byl pronajat žalované na dobu určitou do 31. 12. 2023. Z důvodu řádného neplnění povinností nájemce nebyl nájemní poměr prodloužen. Žalobce umožnil s ohledem na její rodinnou situaci žalované byt užívat i po skončení nájmu za podmínky dodržení dohodnutého splátkového kalendáře, tento splátkový kalendář však žalovaná porušila. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu do 29. 11. 2024, dosud tak však neučinila.2. Žalovaná netvrdila existenci právního důvodu, na základě kterého by jí svědčilo právo k užívání předmětného bytu, nerozporovala ani skutečnost, že z její strany nebyly řádně placeny platby za užívání bytu; vyklizení se bránila s tím, že pečuje o dvě nezletilé děti, se kterými nemá kam jít.3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.4. Žalobce je vlastníkem domu č. p. , číslo, jako součásti p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, (informace o pozemku č. l. 2).5. Dne 20. 12. 2022 byla mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena smlouva o nájmu bytu ve vztahu k bytu č. , číslo, o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve 6. podlaží domu č. p. , číslo, v , adresa, , jako součásti p. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , a to na dobu 1. 1. 2023 – 31. 12. 2023 při vyloučení aplikace § 2285 o.z. o prodloužení nájemního vztahu (č. l. 3 - 6). S účinností od 1. 1. 2023 byla žalovaná povinna platit na nájemném a zálohách na služby poskytované spolu s nájmem celkovou částku 6 280 Kč (evidenční list č.l. 6 – 7).6. Při jednání Rady města , adresa, dne 5. 2. 2024 bylo konstatováno, že město , adresa, se nebude domáhat vyklizení předmětného bytu žalovanou za předpokladu, že budou pravidelně hrazeny dluhy váznoucí na uvedeném bytě a bude řádně hrazeno bezdůvodné obohacení ve výši nájemného (zápis č.l. 30).7. Dne 7. 2. 2024 žalovaná uznala vůči žalobci dluh z titulu dlužného nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu v celkové výši 70 492 Kč (dle v listině obsažené konkrétní specifikace), tuto částku se žalovaná zavázala splatit prostřednictvím 18 splátek ve výši 4 000 Kč vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dne 15. 3. 2024, a to pod ztrátou výhody splátek (č.l. 31 – 32).8. Proti žalované je od 13. 5. 2024 vedeno insolvenční řízení (č.l. 18), usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 5. 2024, č.j. , spisová značka, byl zjištěn úpadek žalované, současně bylo povoleno řešení úpadku oddlužením (č.l. 19 – 21).9. Dne 4. 7. 2024 byla ze strany žalobce do insolvence přihlášena pohledávka z titulu dluhu na nájemném a zálohách na služby za období únor 2023 – únor 2024 v celkové výši 79 953,42 Kč (přihláška č.l. 15 – 17).10. Žalovaná byla dopisem ze dne 13. 11. 2024 vyzvána k vyklizení a předání předmětného bytu s ohledem na užívání bytu po skončení nájmu bez právního důvodu ve lhůtě do 29. 11. 2024 (č.l. 8). Zásilka výzvu obsahující byla žalované doručována na adrese , adresa, , uložena a připravena k vyzvednutí byla dne 18. 11. 2024 (č.l. 9), čímž se dostala do sféry vlivu žalované.11. Ke dni 27. 5. 2025 eviduje žalobce u žalované celkový dluh na platbách za užívání bytu (za dobu trvání nájmu i po jeho skončení) v celkové výši 115 343 Kč. V roce 2024 nezaplatila žalovaná žalobci za užívání bytu v měsících leden – únor, červenec, říjen – listopad, v roce 2025 v měsících duben – květen (č.l. 33 – 34). Z tohoto přehledu dluhu zjištěné skutečnosti nebyly žalovanou vyvráceny z její strany předloženými doklady o platbách (č.l. 40 – 41), vztahujících se k měsícům leden – březen 2025 a květen 2025 (platba za květen 2025 nemohla být s ohledem na datum jejího provedení v přehledu zohledněna); žalovaná ostatně v průběhu řízení nezpochybňovala skutečnost, že v minulosti nebyly řádně z její strany plněny povinnosti nájemce a uživatele bytu. Bez nutnosti závěru o konkrétní výši aktuálního dluhu žalované vůči žalobci je zřejmé, že žalovaná opakovaně porušovala povinnost k placení sjednaného nájemného (za dobu trvání nájmu) a plnění za užívání bytu (po skončení nájmu).12. Žalovaná pečuje o dvě dcery ve věku 8 a 14 let. Její celkový příjem představuje částka ve výši 26 000 Kč čistého (mzda z HPP 20 000 Kč s připočtením částky 6 500 Kč z DPP), na výživném dostává 7 000 Kč na obě děti, na přídavcích na děti pak 2 940 Kč. V době vzniku dluhu nebylo placeno výživné na jedno z dětí ve výši 4 000 Kč. V době uzavření nájemní smlouvy měla žalovaná příjem ve výši 16 000 Kč. Situaci po vzniku dluhu a skončení nájemního vztahu řešila žalovaná prostřednictvím žádosti o umožnění užívání bytu bez nájemní smlouvy ve spojení s uzavřením splátkového kalendáře, ten následně nedodržovala, neměla na to peníze, konkrétní představu o dalším svém postupu neměla (výslech žalované).13. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdržel-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.14. Věc byla soudem posouzena dle shora uvedeného zákonného ustanovení a žaloba byla shledána důvodnou. V řízení bylo prokázáno, že nájemní poměr mezi účastníky založený nájemní smlouvou ze dne 20. 12. 2022 skončil uplynutím doby ke dni 31. 12. 2023, přičemž z rozhodnutí žalobce nebyl tento prodloužen uzavřením dodatku, k prodloužení nedošlo ani ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. z důvodu vyloučení aplikace tohoto ustanovení ve smlouvě. Žalované od 1. 1. 2024 nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu (ten nebyl ostatně ze strany žalované ani tvrzen) a stíhá ji tak povinnost k vyklizení bytu ve smyslu § 2292 o. z.15. S ohledem na charakter námitek žalované se soud zabýval rovněž souladem žalobou uplatněného nároku s dobrými mravy a dospěl k závěru, že rozpor v tomto směru dán není. Žalovaná dlouhodobě a opakovaně řádně neplnila základní povinnost nájemce, tedy platit s užíváním bytu spojené úhrady ve sjednané výši, a to prakticky od počátku nájemního vztahu. Jak je zřejmé ze splátkového kalendáře, kterým se žalovaná zavázala zaplatit celkovou částku 70 492 Kč, nebylo z její strany zaplaceno nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce únor 2023 – březen 2023, červen 2023 – prosinec 2023, žalovaná tak neplatila nájemné po většinu doby, po kterou nájemní vztah trval, úhrada za užívání bytu nebyla zaplacena ani za měsíc leden 2024. Žalobce při vědomí rodinné situace žalované v návaznosti na uzavření dohody o splácení takto vzniklého dluhu umožnil žalované byt nadále užívat i po skončení nájemního vztahu, a to pod podmínkou dodržení sjednaných splátek. Z těchto splátek žalovaná zaplatila pouze jedinou (i tu po splatnosti), další splátky již zaplaceny nebyly, přičemž k tíži žalobce nemůže jít skutečnost, že v důsledku vedení insolvenčního řízení ani být nemohly. Jak je navíc zřejmé z konta uživatele, dluh žalované nadále narůstá, když z její strany nebyly zaplaceny úhrady za užívání bytu za měsíce 7/2024, 10 – 12/2024 a 4/2025. Ačkoli si žalovaná musela být vědoma svých povinností i následku jejich nedodržení, existoval ke dni 27. 5. 2025 na nájemném a dalších platbách dluh v řádech desítek tisíc korun (závěr o přesné výši dluhu žalované není pro rozhodnutí soudu podstatný). Za popsané situace nelze ani s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalovaná sama pečuje o dvě nezletilé děti, dovodit, že by se žalobce domáhal jejího vyklizení v rozporu s dobrými mravy. Po žalobci jako pronajímateli nelze spravedlivě požadovat, aby trpěl užívání bytu ve svém vlastnictví, aniž by za to dostával sjednané protiplnění, a to řádně. Výslechem žalované bylo zjištěno, že tato uzavřela nájemní smlouvu při vědomí výše finančního závazku z ní plynoucího za situace, kdy její příjem představovala minimální mzda ve výši cca 16 000 Kč, potíže měla s placením výživného na jedno ze dvou svých dětí. Aktuální příjem žalované představuje mzda v celkové výši 26 000 Kč (kromě hlavního pracovního poměru má žalovaná příjem ještě z dohody o provedení práce), výživné na dvě děti v celkové výši 7 000 Kč a dávky státní sociální podpory cca 3 000 Kč. Zjištěné příjmové poměry žalované neodůvodňují stav, kdy žalovaná opakovaně za užívání bytu neplatí, zároveň za situace, kdy je jí známo, že žalobce se domáhá jejího vyklizení a ona se dle svého vyjádření snaží tomuto zabránit jednáním se žalobcem s cílem možnosti dalšího užívání předmětného bytu. Žalovaná dlouhodobě přistupuje zcela lehkovážně k plnění povinností, které jí plynou z užívání bytu (ať už za trvání nájmu nebo po jeho skončení), zřejmé zároveň je, že při řešení situace nečiní žádné konkrétní kroky, které by mohly vést ke stabilizaci. Stav, kdy žalovaná dlouhodobě opakovaně neposkytuje žalobci protiplnění za užívání předmětného bytu v odpovídající výši, je nepřijatelný, neschopnost žalované dostát