18 C 232/2024-45 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne 10. 9. 2024 domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu Škoda Octavia, RZ , SPZ, jež je blíže specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdil, že byl vlastníkem předmětného automobilu, který na základě kupní smlouvy ze dne 26. 4. 2022 prodal žalovanému za částku 10 000 Kč. Žalovaný si vozidlo převzal s tím, že převod na dopravním inspektorátu provede žalovaný, k tomuto byla vystavena plná moc k provedení převodu. Žalovaný do současné doby přepis vozidla v evidenci vozidel na svoji osobu neprovedl, žalobce nemá jinou možnost, jak se domáhat změny zápisu v registru smluv.2. Žalovaný se k žalobě se nevyjádřil.3. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.4. V řízení bylo prokázáno kupní smlouvou, že žalobce, coby prodávající, prodal žalovanému, coby kupujícímu, motorové vozidlo, které žalovaný převzal a zaplatil kupní cenu. Kupní smlouva byla vyhotovena písemně a žalovaným podepsána v den uzavření a předání předmětu koupě. Soud shledal, že žalobce má na určení naléhavý právní zájem, neboť ačkoliv převedl vlastnické právo k předmětnému automobilu na žalovaného, není v registru silničních vozidel veden jako vlastník vozidla žalovaný. Žalovaný neposkytl součinnost při změně vlastníka vozidla, žalobce není schopen zajistit všechny úkony bez jeho součinnosti, nemůže zajistit ani provedení evidenční kontroly, ačkoliv žalovanému za účelem zápisu do registru vozidel předal plnou moc s ověřeným podpisem, proto nebylo možné postupovat dle § 8a zák. č. 56/2001Sb. a nezbylo žalobci nic jiného, než se určení vlastnictví ke dni 26. 4. 2022 domáhat soudní cestou. Soud tedy ze všech těchto důvodu žalobě vyhověl s tím, že toto rozhodnutí bude podkladem pro dokončení přechodu vlastnického práva dle § 8 odst. 4 písm. b) zák. č. 56/2001 Sb. (výrok II.).5. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, předžalobní výzva) z punkta hodnoty vozidla, tj. 4 500 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 3úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 900 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 1 1354 KčŽádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 534 Kč.6. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.