18 C 237/2024-79 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 31. 5. 2024 zaplacení celkem částky 11 466 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 12. 5. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „1. Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 46 929 Kč, celkem tedy 85 929 Kč, a to formou 24měsíčních splátek po 3 581 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 12. 5. 2023. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 33 866 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 581 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila do doby postoupení pohledávky částku 35 481 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 3 519 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 202,34 Kč, dále pak za dobu od 28. 9. 2023 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. žalovaná uzavřela dne 22. 3. 2021 s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „2. Smlouva“). Podle ní poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 63 210 Kč, celkem tedy 117 210 Kč, a to formou 24měsíčních splátek po 4 884 Kč, přičemž úvěr měl být splacen 22. 3. 2023. Poplatek zahrnoval úrok ve výši 46 891 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, odměnu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 11 723 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila do doby postoupení pohledávky částku 35 481 Kč. Po postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje vrácení pouze částky 7 947 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované se zákonným úrokem z prodlení, přičemž vyčíslila kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 625,83 Kč, dále pak za dobu od 28. 9. 2023 požaduje zákonný úrok z prodlení v procentuální výši. Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží.2. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 došlo s účinností k témuž datu k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, její pobyt se soudu nepodařilo zjistit, proto jí byl ustanoven pro toto řízení opatrovník. Ten uvedl, že nemá jiné důkazy než ty, které jsou obsahem spisu.4. K jednání soudu dne 20. 5. 2025 se zástupce žalobkyně omluvil, souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti, proto soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2021 (Smlouva č. , hodnota, ), Smluvními podmínkami, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 12. 5. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 39 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 3 581 Kč, tedy celkem částku 85 929 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 39 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 43 833 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 33 866 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní splácení ve výši 8 467 Kč, dále pak doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč za celou dobu pojištění. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 69 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byla vyzvána k splacení celé pohledávky.8. Z tabulky umoření ke Smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila do 17. 1. 2020 částku 35 481 Kč.9. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 3. 2021 (Smlouva č. , hodnota, ), Smluvními podmínkami, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne 22. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 54 000 Kč, kterou žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 4 884 Kč, tedy celkem částku 117 210 Kč, která je tvořena půjčkou v částce 54 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 60 114 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 46 891 Kč, částky za zpracování ve výši 1 500 Kč, částky za komfortní splácení ve výši 11 723 Kč, dále pak doplňkové pojištění ve výši 3 096 Kč za celou dobu pojištění. Smlouva obsahuje i zápůjční úrokovou sazbu, a to ve výši 69 % p.a. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byla vyzvána k splacení celé pohledávky.10. Z tabulky umoření ke Smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uhradila do 15. 7. 2022 částku 46 053 Kč.11. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je částečně důvodný. V dané věci požaduje žalobkyně plnění z titulu bezdůvodného obohacení, když sice tvrdí, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, avšak neprokazuje, ba ani netvrdí, že by před uzavřením té které smlouvy došlo k ověření schopnosti žalované splácet ten který poskytnutý úvěr. Za této situace jsou, ve smyslu § 86 a § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, mezi účastníky předmětné smlouva o úvěru absolutně neplatné a žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení bezdůvodného obohacení z každé jednotlivé smlouvy. Soud tedy uložil žalované ze Smlouvy č. , hodnota, zaplatit pouze částku 3 519 Kč, která byla žalované poskytnuta a žalovaná jí do současné doby nevrátila – žalovaná uhradila na poskytnutou částku 39 000 Kč dle tvrzení žalobkyně pouze 35 481 Kč a ze Smlouvy č. , hodnota, zaplatit pouze částku 7 947 Kč, která byla žalované poskytnuta a žalovaná jí do současné doby nevrátila – žalovaná uhradila na poskytnutou částku 54 000 Kč dle tvrzení žalobkyně pouze 46 053 Kč (výrok I.). Ve zbývající části nárok žalobkyně zamítl (výrok II.). Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu toho kterého úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).12. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Věcí se rozumí předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, a to v té její části, v níž žalobce uvádí, čeho se svým návrhem domáhá (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 5. 1967, sp. zn. 6 Cz 74/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 116/1967).13. Příslušenství má ve vztahu k pohledávce akcesorickou povahu, nicméně není s ní neodděleně spjato. Jednotlivé druhy příslušenství pohledávky (např. úroky či úroky z prodlení) představují samostatné nároky se základem v hmotném právu, které jsou samostatně uplatnitelné a disponovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 102/2010). Jestliže je žalobou kromě pohledávky požadováno také její příslušenství, tvoří bezpochyby i toto příslušenství předmět řízení. Soud musí o žalobou uplatněném příslušenství rozhodnout, aby tak vyčerpal celý předmět řízení (§ 152 odst. 2 o.s.ř.). Za účelem objektivního určení úspěchu ve věci nelze proto vycházet pouze z pohledávky (jistiny) samotné a opomenout příslušenství jako nedílnou součást předmětu řízení (srov. u