20 C 9/2025-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovanému zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 7. 12. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek 28 828 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 20 246 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 4 373 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 21 měsíčních splátkách po 2 373 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 21 000 Kč, zákonné úroky z prodlení z 21 000 Kč od 8. 9. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 8. 9. 2023 do 29. 4. 2024 tyto činí 2 056,25 Kč.2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo i dne 17. 9. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy2 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy2. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě2 zaplatit poplatek 8 756 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 3 982 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 714 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 52 týdenních splátkách po 361 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 9. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, uhradil toliko 5 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 4 500 Kč, zákonné úroky z prodlení z této částky od 17. 9. 2022 do zaplacení, přičemž za dobu od 17. 9. 2022 do 29. 4. 2024 tyto činí 1 108,13 Kč.3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 17. 2. 2025 na adresu jeho bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů).4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný tuto uzavřeli dne 17. 9. 2021, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 52 týdenních splátkách po 361 Kč, poslední splátka měla činit 345 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 70,40 %. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 18 756 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 7 196 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z toho, že tento byl v dané době svobodný, bydlel na ubytovně, vyživoval pouze 1 osobu, byl zaměstnán s příjmem 10 356 Kč, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 20 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedl žalovaný při sjednávání úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný žádal o poskytnutí 20 000 Kč a měl svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami. Listinou o zařazení zákazníka do pojistného programu bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě, kterou měl poskytovatel úvěru uzavřenou pro své zákazníky.5. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na konto smlouvy 2 000 Kč, 1 800 Kč a 1 7500 Kč, celkem tedy 5 500 Kč.6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný tuto uzavřeli dne 7. 12. 2021, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 21 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 21 měsíčních splátkách po 2 373 Kč, poslední splátka měla činit 2 368 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 86 %. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 49 828 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 26 119 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z toho, že tento byl v dané době svobodný, bydlel na ubytovně, vyživoval jednu osobu, byl zaměstnán s příjmem 11 206 Kč, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 20 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedl žalovaný při sjednávání úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně, poskytovateli úvěru měl splácet měsíčně 1 500 Kč. Žalovaný měl svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami. Pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou měl prokazovat pracovní smlouvou. Žalovaný žádal o poskytnutí 15 000 Kč. Listinou o zařazení zákazníka do pojistného programu bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě, kterou měl poskytovatel úvěru uzavřenou pro své zákazníky.7. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil na konto této smlouvy2 ničeho.8. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 4. 2024 vč. podacího lístku. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě částek vyčíslených tehdy na 20 744,50 Kč a 62 578,33 Kč.9. K úhradě celkové částky 72 142,16 Kč vyplývající ze smluv shora byla žalovaný s upozorněním na možné soudní řízení vyzván dopisem zástupce žalobkyně z 29. 7. 2024 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku.10. Korespondence byla žalovanému doručována na adresu, kterou uvedl ve smlouvách i v zákaznických kartách, tj. , adresa, . Pokud se žalovaný na uvedené adrese nezdržoval či si zásilky nepřebíral, nemůže to jít k tíži žalobkyně, přičemž soud zjistil z ISZR, že uvedená adresa je i trvalým bydliště žalovaného.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými sp