5 C 80/2024-76 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 19 200 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz uzavřela dne 23.9.2022 s žalovaným distančním způsobem smlouvu o úvěru č. , hodnota, na částku 12 000 Kč, kterou žalovanému převedla na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne 23.9.2022. Žalovaný se kromě jistiny zavázal zaplatit žalobkyni i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 40 % p.m. z jistiny, úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou, žalovaný byl povinen splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 23. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se se splácením dostal do prodlení, žalobkyně ho o úhradu opakovaně upomínala. Dne 25.3.2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 28.3.2023 a vyzván k jeho úhradě. Žalobkyně tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 19 200 Kč, která sestává z jistiny ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 800 Kč za první měsíc doby čerpání úvěru a sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. z dlužné jistiny za období od 29.3.2023 do 15.10.2023 v kapitalizované výši 2 400 Kč. K ověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla jeho lustraci ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, ověřila jeho příjmy z bankovních výpisů a případně výplatních listů - neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, na jehož účet byla dlužná částka převedena.2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a Potvrzením o provedení transakce ze dne 23.9.2022 bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 23.9.2022 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta celkem částka 12 000 Kč (úvěrový limit činil až 20 000 Kč), a to převodem na účet specifikovaný ve smlouvě. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % p. m. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 23. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V případě prodlení žalovaného byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru.5. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že za období měsíce června 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 4 092,32 Kč, konečný zůstatek 1 355,50 Kč, na účet bylo za toto období připsáno celkem 82 696 Kč a odepsáno 85 432,82 Kč; za období měsíce července 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 1 355,50 Kč, konečný zůstatek 2 497,74 Kč, na účet bylo za toto období připsáno celkem 102 816 Kč a odepsáno 101 673,76 Kč; za období měsíce srpna 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 2 497,74 Kč, konečný zůstatek 24 439,82 Kč, na účet bylo za toto období připsáno celkem 161 863 Kč a odepsáno 139 920,92 Kč. Z výpisu je zřejmé, že žalovaný splácel ve prospěch spol. , právnická osoba, . částku 1 298 Kč měsíčně a dne 29.8.2022 byla na jeho účet přispána částka 70 000 Kč jako půjčka od spol. , právnická osoba, .6. Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že mu za červen 2022 byla zaměstnavatelem vyplacena mzda ve výši 30 319 Kč, za měsíc červenec ve výši 29 985 Kč.7. Z žádosti o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě, jeho výdaje činí 14 000 Kč měsíčně.8. Z oznámení ze dne 25.3.2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému sdělila zesplatnění úvěru k 25.3.2023 s tím, že celková dlužná částka k tomuto datu dosahovala výše 53 822 Kč a vyzvala jej k její úhradě ve lhůtě do 3 dnů.9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.Soud s ohledem na výše uvedená zjištění učinil závěr, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neprověřila řádně, její přístup byl ryze formální. Žalobkyně, ač prověřila příjmové poměry žalovaného (výplatními páskami a výpisy z účtu), již rezignovala na prověření výdajů žalovaného, a to zejména za situace, kdy z předložených výpisů z účtů byly zřejmé zcela jiné obraty než ty tvrzené žalovaným. Žalobkyně se nijak nezabývala dalšími závazky žalovaného, které byl povinen splácet, a to ikdyž vyplývaly z předloženého výpisu z účtu a přistoupila k poskytnutí úvěru žalovanému i přesto, že žalovaný v měsíci srpnu 2022, tedy měsíc před uzavřením posuzované úvěrové smlouvy, čerpal spotřebitelský úvěr od spol. , právnická osoba, ve výši 70 000 Kč (a zjevně tak nebyl schopen pokrýt své potřeby z doloženého přijmu ze zaměstnání). Nelze tak uzavřít, že by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, resp. že by na z