6 C 9/2025-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 6.1.2022 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 47 655 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 2 270 Kč, poslední splátka byla dohodnuta ve výši 2 255 Kč s tím, že byla stanovena na 6.10.2023. Žalovaná své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení, ale ani později, na pohledávku nic neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení pohledávek na žalující společnost. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 29.1.2024. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila částku 60 453,25 Kč, když žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částek představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne 22.5.2024, žalovaná však na dlužnou částku již nic nezaplatila.2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaná byly vyzvány, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, ani žalovaná se nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:4. Soud měl prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřeném dne 6.1.2022 mezi společností , právnická osoba, a žalovanou, že uvedená společnost se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s tímto úvěrem zaplatit souhrnný poplatek ve výši 27 655 Kč, tedy se zavázala zaplatit celkem částku 47 655 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách ve výši 2 270 Kč, když poslední splátka činí částku 2 255 Kč a byla stanovena na 6.10.2023. Podle článku 9 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná podepsala dne 6.1.2022, se žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dohodli na tom, že smlouva je uzavřena na dobu určitou.5. Listinou ze dne 29.1.2024 vyrozuměla společnost , právnická osoba, žalovanou, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 byla pohledávka v částce 60 453,25 Kč postoupena žalující společnosti.6. Dopisem ze dne 22.5.2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 53 013,75 Kč, a to ve lhůtě do 6.6.2024.7. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. podle odstavce 2 cit. ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora citovaných dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, jakožto vydání bezdůvodného obohacení je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná při podpisu smlouvy o spotřebitelském úvěru převzala dne 6.1.2022 v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč, kterou se zavázala uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. Na tyto pohledávky žalovaná nic neuhradila. Ze strany žalované nebylo prokázáno, ale ani tvrzeno, že by na úhradu poskytnutého spotřebitelského úvěru bylo žalovanou cokoli plněn. Žalovaná je proto povinna s přihlédnutím k uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek vrátit to, co obdržela a dosud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalované, aby ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení vydala žalobkyni majetkový prospěch, který získala bez právního důvodu, tedy aby vydala bezdůvodné obohacení, které na úkor žalující strany získala. Žalované tak bylo uloženo, aby žalobkyni zaplatila částku 20 000 Kč. Protože splatnost poslední splátky byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 6.1.2022 dohodnuta na 6.10.2023, bylo žalované v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z. a dále podle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. uloženo, aby žalobkyni zaplatila i zákonný úrok z prodlení, který byl za dobu od 7.10.2023 do data postoupení, tedy do 29.1.2024 kapitalizován ve výši 4 791,67 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužných částek od 30.1.2024 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.9. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Na nákladech řízení tak byla žalobci přiznána odměna za 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 3 x paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 2 252 Kč.