7 C 5/2025-57 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval na žalované zaplacení částky ve výši 17 370,11 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 18.12.2023 uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 80 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím k datu splatnosti dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobce posoudil její úvěruschopnost. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalované informace ohledně celkového počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další; tyto informace žalobkyni sdělila žalovaná. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v registrech - centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstřík, registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, registr „sankční seznamy“ a interní registr historie klienta. Úvěr byl poskytnut žalované v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalované. Žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti žalované podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. Žalobce nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet. Následně žalobce vycházel z informací získaných od žalované, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet žalované a související transakce, případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek žalované prokazujících její pravidelný příjem, který činil 66 300 Kč. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobci potvrdila ve smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalované vyplacen, a to dne 18.12. 2023 v částce 8 000 Kč na žalovanou označený účet. Při sjednávání Smlouvy si žalovaná zvolila i volitelné služby, a to „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Smluvní úrok za poskytnutí peněz činil 1,02 % denně (tj. 372,3 % ročně). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobce dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy Smlouvu vypověděl dne 7.6.2024, žalovaná se tak dnem 8.6. 2024 dostala do prodlení. Žalovaná na poskytnutou jistinu úvěru uhradila ve dnech 18.1. a 7.2.2024 celkem částku 22,62 Kč. Žalobci dále v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6.4 Všeobecných obchodních podmínek. Ke dni podání žaloby má žalovaná vůči žalobci nesplacenou pohledávku ve výši jistiny v částce 7 977,38 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 144.70 Kč, smluvní úrok ve výši 9 098,03 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 150 Kč. Dále žalobce požadoval po žalované zaplacení smluvní pokuty v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy ve výši 0,1 % denně za prvních 90 dnů prodlení žalované, tj. za období od 9.3.2024 do 7.6.2024, která představuje částku 27 Kč. Žalovaná ničeho - ani přes upomínání předžalobní výzvou - žalobci neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupce žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 27.2.2025 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, její souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného žalované předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 18.12.2023, Informacemi pro spotřebitele, Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Přehledem bankovních transakcí bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřely dne 18.12.2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 80 000 Kč. Poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z vyplaceného tranše a měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek dokonce doby platnosti kreditního rámce, úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 1,016 % denně, datum splatnosti první splátky byl dne 17.1.2024, datum splatnosti úvěru (poslední den trvání smlouvy) byl sjednán na den 10.6.2025. Žalovaná čerpala jednorázově bezhotovostně dne 18.12.2023 úvěr ve výši 8 000 Kč, poplatek za vyplacení tranše úvěru činil 1,99 % z vyplaceného tranše a měl být splácen rovnoměrně v rámci denních splátek dokonce doby platnosti kreditního rámce, smluvní pokuta pro případ prodlení klienta byla ujednána ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Dopisem ze den 7.6.2024 žalobce Smlouvu vypověděl, když žalovaná ani navzdory předchozímu upozornění neuhradila své závazky po splatnosti. Výpisem o posouzení úvěruschopnosti, Identifikovanými příjmy měl soud zjištěno, že žalovaná uvedla, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem jsou dvě osoby, její čistý příjem činí 40 000 Kč, její měsíční výdaje byly: na bydlení 2 000 Kč, 10 000 Kč na půjčky, 500 Kč na další nezbytné výdaje, 100 Kč na ostatní zbytné výdaje, ve společné domácnosti byl pouze jeden člen hospodařící s příjmem, další byl nepracující. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila 66 300 Kč, vypočítané minimální výdaje byly ve výši 14 810 Kč, posouzení úvěruschopnosti žalované bylo uzavřeno jako úspěšné. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od října do prosince 2023 bylo zjištěno, že žalovaná měla vždy pouze jediný pravidelný příjem označený jako mzda ve výši 8 415 Kč (10/2023), 7 905 Kč (11/2023), dále pobírá příspěvek na bydlení, který jí byl za období 7-9/2023 vyplacen dne 10.11.2023 ve výši 28 548 Kč. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr nesplatila. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 27.11.2024, kde byla žalované vyzvána k zaplacení celkové částky 17 502,11 Kč, a to ve lhůtě tří dnů. K odeslání předžalobní výzvy došlo dne 27.11.2024, jak vyplývá z podacího lístku.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky6. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.7. Podle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebite