7 C 99/2025-90 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 10 222,91 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % čerpaného úvěru (spolu s úrokem a sjednanými poplatky), přičemž výše splátky byla žalovanému oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, VOP banky, Úrokový lístek a Sazebník banky. Kreditní kartu banka žalovanému poskytla v souladu Smlouvou. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, avšak poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami žalobce, prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celé výši, a to dne 31.12.2023. Žalovaný ani po zesplatnění ničeho neplnil, dluží tak žalobci na jistině částku 5 477,91 Kč, na poplatcích 4 745 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 877,91 Kč Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách ke dni zesplatnění), zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 20.9.2024 ve výši 640,05 Kč. Při schvalování úvěru vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak bezúspěšně.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupci žalobce a žalovaný byli usnesením soudu ze dne 12.6.2025 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobce a žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 5.12.2017, Předsmluvními informacemi, Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , Dispozicemi ke Smlouvě, Všeobecným obchodními podmínkami banky, Produktovými podmínkami revolvingového úvěru a kreditní karty banky, Úrokovým lístkem, Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele, Výpisy ke kreditní kartě, Platební historií bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5.12.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, čerpaného prostřednictvím kreditní karty, a to do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, včetně úroků a poplatků, výše splátky a datum splatnosti byl uveden vždy ve výpise. Úroky byly sjednány ve výši sazby dle Úrokového lístku, v době uzavření smlouvy činily 22,99 % ročně. Pro případ porušení smluvních povinnost, kterým je i prodlení klienta se splněním jakékoliv pohledávky banky (včetně prodlení s úhradou splátky), bylo sjednáno oprávnění banky úvěr zesplatnit (čl. 9 Smlouvy, čl. 44d VOP). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobce proto přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 31.12.2023, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 31.12.2023, a žalovaného vyzval k zaplacení částky 14 470,52 Kč, z toho poplatky 4 745 Kč, úroky 877,91 Kč. Žalovaný splátky až do března 2023 hradil, v měsíci dubnu 2023 mu byla zaslána 1. upomínka. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, žije ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán na neurčitou, jeho čistá mzda činí 23 000 Kč (ověřeno z dokladu o příjmu žalovaného). Dle zjištění banky dosavadní interní splátky žalovaného činily 3 993,51 Kč, externí splátky 3 667 Kč, jiné výdaje žalovaný neměl. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, náklady na bydlení a ostatní deklarované výdaje, kdy bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zák. č. 117/1995 Sb. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 19.11.2024 spolu s podacím archem, kdy zásilka byla podána k poštovní přepravě téhož dne.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024, dohodou o úplatě za postoupené pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému postupníkem oznámeno, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 30.9.2024 spolu s podacím lístkem.6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných z