8 C 75/2024-41 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce se proti žalované žalobou doručenou soudu dne 22. 10. 2024 domáhal zaplacení částky 210 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že byl u žalované zaměstnán v hlavním pracovním poměru jako strážník městské policie v době od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2023, kdy jeho pracovní poměr skončil dohodou. V době předchozí pracoval v hlavním pracovním poměru na pracovní pozici městský strážník u zaměstnavatele Statutárního města , adresa, v době od 11. 3. 1991 do 31. 5. 2007, tj. 16 let a 82 dní, a u zaměstnavatele , adresa, v době od 11. 6. 2012 do 30. 9. 2019, tj. celkem , hodnota, let a 112 dní. Žalobce celkově odpracoval na pozici městského strážníku u všech zaměstnavatelů 27 let a 194 dní. Žalobce tak splnil všechny zákonné podmínky pro vznik nároku na odchodné ve smyslu ustanovení § 8a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii v platném znění, neboť věku 50 let dosáhl v roce 2019 a ke dni 30. 9. 2023 odpracoval celkem 27 let a 194 dní. Pro účely výpočtu odchodného je třeba za rozhodné období považovat období duben až červen 2023. V měsíci dubnu 2023 činila jeho hrubá mzda 41 820 Kč, v měsíci květnu 2023 částku 40 002 Kč, neboť se nezapočítává náhrada za dovolenou ve výši 1 875 Kč, a v měsíci červnu 2023 částku 41 820 Kč, tj. celkem 123 642 Kč. V měsíci dubnu 2023 žalobce odpracoval celkem 160 hodin a v měsících květnu a červnu 2024 vždy po 176 hodinách (celkem 512 hodin). Průměrný hodinový výdělek tím činí 241,49 Kč, průměrný měsíční výdělek pak představuje částku 41 999,94 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny nahoru podle § 142 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (dále jen „zákoník práce“) částku 42 000 Kč. Žalobci tak náleží odchodné za 15 let ve výši 42 000 Kč (jeden průměrný měsíční výdělek) a za dalších 12 let je to jedna třetina z částky 42 000 Kč, tj. 14 000 Kč za každý rok (168 000 Kč). Odchodné představuje celkem částku 210 000 Kč, která nepřekračuje maximální limit šestinásobku průměrného výdělku žalobce. Odchodné mělo být žalobci vyplaceno v nejbližším výplatním termínu po skončení jeho pracovního poměru. To se však nestalo ani po doručení předžalobní výzvy.2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v , adresa, pod č.j. EPR , č. účtu, -5 dne 31. 10. 2024 podala žalovaná ve lhůtě odpor. Ve svém vyjádření pak navrhla zamítnutí žaloby. Namítala, že odchodné je specifickým nárokem, který není obdobou odstupného a který nenáleží při jakémkoliv skončení pracovního poměru strážníka. Aby mohl být nárok na odchodné u strážníka dán, musí nejen skončit pracovní poměr u jedné obce, ale strážník musí ze služby také skutečně odejít a již ji nevykonávat ani u jiné obce, neboť odstavec 1 žalobcem odkazovaného ustanovení počítá s tím, že odchodné náleží strážníkovi, který plnil, nikoliv plní, úkoly dle zákona o obecní policii. Žalobce však nadále pokračuje na pozici strážníka u Statutárního města , adresa, , přičemž pracovní poměr u žalované skončil dohodou na základě požadavku žalobce motivovaného právě pokračováním u jiné městské policie. Žalovaná dále namítala, že celá koncepce odchodného je nesouladná s ústavně garantovaným právem na samosprávu v kombinaci s ústavní ochranou vlastnického práva. I kdyby nárok v řešeném případě žalobci vznikl, je neudržitelné, pokud zákon od žalované jako základního územního samosprávného celku požaduje, aby to byla právě ona, kdo žalobci při skončení pracovního poměru (nikoliv služby) uhradí celou částku odchodného, ač u ní byl na pozici strážníka pouze po zlomek doby určující pro odchodné. Je zjevně nepřiměřeným a neopodstatněným požadavkem, aby za této situace žalovaná obec nesla celý nárok na odchodné z vlastního rozpočtu a tím byly zjevně ve prospěch jiných obcí a měst, u kterých strážník působil, dotčeny její rozpočtové možnosti. Stanovení věkového limitu pro odchodné (50 let věku) není nikterak odůvodněno a taková limitace vykazuje znaky diskriminačního přístupu ve vztahu ke strážníkům, kteří odsloužili požadovaný počet nejméně 15 let, avšak nedosáhli stanoveného věku. Žalovaná nesporovala délku doby, kterou žalobce odpracoval jako strážník městské policie, avšak poukázala na skutečnost, že u ní žalobce pracoval od 1. 10. 2019, v té době již měl splněny všechny podmínky pro přiznání odchodného, neboť dosáhl věku 50 let a 15 let odpracované služby. Tehdy ale v zákoně nebylo ustanovení § 8a, novela nabyla účinnosti k 1. 1. 2021 bez přechodných ustanovení, žalovaná obec jako zaměstnavatel neměla tedy možnost, jakkoliv na vznik situace reagovat, např. ukončit pracovní poměr žalobce v období legisvakance. Danou právní úpravou nastala nepřípustná retroaktivita, z níž pro žalovanou obec není úniku. Žalovaná nabídla možnost, aby soud nárok žalobce moderoval a přiznal mu právo toliko na úhradu jedné sedminy nároku, což odpovídá rozsahu doby, kterou žalobce u žalované odpracoval. Rovněž namítala, že není správné, aby do výše odchodného byly zahrnuty osobní a zvláštní příplatek, protože tyto mu byly přiznány s očekáváním motivace k plnění plánu služeb. V rodině žalobce se však vyskytly zdravotní problémy, které mu bránily docházet do zaměstnání v režimu směn. Dodržoval pouze pevnou pracovní dobu od 06:30 do 15:00 hodin, ale odmítal jakýkoliv její posun. Přesto mu obec vyšla vstříc a příplatky mu zachovala.3. Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následující skutkových zjištění:Potvrzením o zaměstnání ze dne 31. 5. 2007 bylo prokázáno, že žalobce pracoval v době od 11. 3. 1991 do 31. 5. 2007 na pracovní pozici strážník městské policie u zaměstnavatele - Statutární město , adresa, . Z pracovní smlouvy ze dne 7. 5. 2012, dohody o rozvázání pracovního poměru a zápočtového listu ze dne 30. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalobce pracoval v době od 11. 6. 2012 do 30. 9. 2019 na pracovní pozici strážník městské policie u zaměstnavatele , adresa, .4. Pracovní smlouvou ze dne 1. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobce od tohoto data vykonával práci jako obecní strážník u žalované. Jeho pracovní poměr skončil dohodou ke dni 30. 9. 2023, jak vyplývá z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 18. 9. 2023 a z potvrzení o zaměstnání ze dne 5. 10. 2023.5. Výplatními lístky bylo prokázáno, že za měsíc duben 2023 činila hrubá mzda žalobce 41 820 Kč. Za měsíc květen 2023 činila hrubá mzda 41 887 Kč. K tomu žalobce čerpal 1 den dovolené za níž mu příslušela náhrada 1 875 Kč. Za měsíc červen 2023 pak žalobci náležela hrubá mzda 41 820 Kč.6. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 210 000 Kč nejprve výzvou ze dne 30. 11. 2023, následně pak předžalobní výzvou ze dne 30. 4. 2024, která byla žalované doručena dne 2. 5. 2024, jak vyplývá z předložené doručenky.7. Dle § 8a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen „zákon o obecní policii“) v platném znění strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) zákoníku práce anebo podle § 48 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona se pro účely odchodného sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.Dle odstavce 3 do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 3.Dle odstavce 4 odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.Dle odstavce 5 základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.Dle odstavce 6 odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.Dle odstavce 7 pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.8. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:V řízení se soud při posouzení základu nároku nejprve zabýval výkladem ustanovení § 8a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii ve znění zákona č. 261/2020 Sb. Vycházel při tom z komentáře k tomuto ust