13 C 196/2021-58 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou ze dne 27.1.2021 domáhala po žalované zaplacení předmětné částky z důvodu dluhu ve výši 11.553,21 Kč s příslušenstvím za odběr plynu a smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo dne 3.11.2021 nařízeno jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla dodávka plynu pro žalovanou do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec] Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě za prodlení s placením záloh a za opakované porušení povinností vyplývajících ze smlouvy (Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, obchodní podmínky). Žalovaná od žalobkyně v období od 12.11.2019 do 11.2.2020 odebírala plyn, který byl žalované řádně vyúčtován. Celková výše ceny odebraného plynu a smluvní pokuty za prodlení s úhradou záloh činila 11.553,21 Kč (plán záloh a plateb na budoucí období, vyúčtování dodávky plynu [číslo] opravné vyúčtování plynu [číslo] Pro opakované porušení smlouvy ze strany žalované byla smlouva ukončena a žalované vyúčtována úhrada smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč (upomínka, oznámení o přerušení dodávky, odstoupení od smlouvy, vyúčtování smluvní pokuty, doklady o odeslání). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby (předžalobní upomínka, doklad o odeslání). Z výsledků dokazování je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dodávce zemního plynu, na jejímž základě žalovaná odebírala od žalobkyně zemní plyn a zavázala se k úhradě kupní ceny za jeho odběr. Na druhé straně z dokazování nevyplynulo, že by žalovaná nesouhlasila s měřením odebraného plynu popř. s vyúčtováním, které provedla žalobkyně. Pokud se tedy žalobkyně domáhá uložení platební povinnosti žalované, která odpovídá výši kupní ceny a úroků z prodlení, je její nárok zcela důvodný, a soud proto podané žalobě vyhověl. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že po předmětnou dobu žalobkyně plyn žalované (odběrateli) dodávala a že žalovaná si platební povinnosti vyplývající ze smlouvy opakovaně neplnila, proto je v prodlení a je povinna zaplatit z přisouzené částky žalobkyni smluvní pokutu v ujednané výši a dále příslušenství, jak vyplývá z výroku tohoto rozsudku. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni částku 11.553,21 Kč (neuhrazená cena odebraného plynu včetně smluvní pokuty) se zákonným úrokem z prodlení a dále částku 1.000 Kč (smluvní pokuta). (výrok I.) Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobkyně jako dodavatel uzavřela se žalovanou jako zákazníkem smlouvu podle § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), a zákona [číslo] Sb., energetický zákon. Součástí této smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 o.z. Podle § 72 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje dodavatel dodávat plyn jinému účastníkovi trhu a ten se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ve znění od 1.1.2014), podle jehož ust. § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.768 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.553,21 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč (výrok II.) Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).