13 C 329/2020-37 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače a přihlásil se jako poplatník do příslušné evidence. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti a i přes výzvu žalobkyně nezaplatil televizní poplatky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se přihlásil jako televizní poplatník, když za období od dubna 2019 do září 2019 televizní poplatky žalobci neuhradil. Dlužná částka činí celkem [částka]. Úrok z prodlení byl žalobkyní za období od [datum] do [datum] kapitalizován částkou [částka]. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dluhu, kdy výzva byla žalovanému zaslána na doručovací adresu. 5. Žaloba je důvodná. 6. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005, o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 cit. zákona nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný je poplatníkem televizních poplatků a nesplnil svou zákonnou povinnost a poplatky v rozhodné době i přes výzvu žalobkyně neuhradil, soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobnímu nároku vyhověl a zavázal žalovaného platební povinností, jak vyplývá z výroku shora s tím, že žalovaný je současně vedle jistiny povinen zaplatit žalobkyni příslušenství, které žalobkyně požaduje v kapitalizované výši úroku z prodlení tak, jak je stanoveno nařízením vlády č. 341/2013 Sb. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, platný v době vzniku prodlení. Podle § 2 tohoto nařízení odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (výrok I.) 8. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení v této věci, kdy předmětem řízení byl spor o zaplacení televizních poplatků, okresní soud ve smyslu čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky byl vázán nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3344/12, který mj. vyložil, že„ Pokud totiž agendu televizních poplatků ([anonymizováno]) sama spravuje. pak se racionální smysl zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se o neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimž by nedisponovali pracovníci zmíněného právního útvaru [anonymizováno], nadto lze – podle Ústavního soudu – vést úvahu i v tom směru, že měl-li televizní poplatek podle shora citované výroční zprávy z roku 2011 poskytovat takřka 90 % nákladů rozpočtu na rok 2012, pak je jistě žádoucí a správné, aby si [anonymizováno] činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama.“. Proto byla-li i v této věci [anonymizováno] coby procesně úspěšná žalující strana zastoupena advokátem, je povinností soudu přihlédnout, resp. respektovat v této s cit. nálezem Ústavního soudu skutkově obdobné věci právní názor Ústavního soudu, což přivodilo ten závěr, že náklady spojené s právním zastoupením žalobkyně nelze v tomto řízení považovat za účelně vynaložený výdaj. Protože jiná situace panuje ohledně žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], byl pouze tento výdaj soudem shledán jako žalobkyní účelně vynaložený, což se projevilo ve výroku II., který je v tomto směru odrazem aplikace § 142 odst. 1 o. s. ř. ve světle již citovaného nálezu Ústavního soudu (výrok II.) 9. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).