13 C 382/2020-68 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 2. 6. 2020, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1.317 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení za období od 2. 7. 2019 do 2. 6. 2020 v kapitalizované výši 122 Kč) a náhrady nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo kapitálové pojištění. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 1. 3. 2019 do 1. 7. 2019 v žalované částce. Pojištění zaniklo dne 1. 7. 2019. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.): Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva„ Investiční životní pojištění [anonymizována dvě slova]“ s počátkem pojištění od 1. 7. 2017. Žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši 398 Kč měsíčně, pojistné splatné v březnu 2019 však již neuhradila (v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala úhradu pojistného) a pojištění proto zaniklo na základě písemné upomínky dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k zaplacení, a to 1. 7. 2019. V době zániku pojištění tak žalovaná dlužil žalobkyni na pojistném částku 1.017 Kč (tj. poměrná část pojistného za období od 1. 3. 2019 do 1. 7. 2019). Žalobkyně žalovanou před zánikem i po zániku smlouvy upomínala o zaplacení dlužného pojistného a za zaslanou upomínku jí vyúčtovala částku 300 Kč dle svého sazebníku. Žalovaná však ani nadále ničeho neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě, která jí byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 20. 11. 2019. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva a žalovaná se v ní zavázala platit pojistné v dohodnuté výši. K zániku pojištění došlo podle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) z výše uvedených důvodů. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaná za rozhodné období řádně a včas splnila svou platební povinnost, a proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tento však žalobkyně žádala pouze za období od 2. 7. 2019 do 2. 6. 2020 v kapitalizované výši 122 Kč (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) ve výši 600 Kč (tedy částka 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, stanovená z tarifní hodnoty 1.317 Kč), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tedy částka 100 Kč za každý ze tří výše uvedených úkonů právní služby) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (tedy ve výši 21 % z částky 900 Kč). K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud dodává, že u tohoto soudu již bylo žalobkyní podáno větší množství skutkově a právně obdobných žalob, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o uzavřených smlouvách, částkách a lhůtách, a lze je tak považovat za ustálený vzor. (výrok II.) Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku.