13 C 80/2021-67 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení žalované částky 49.000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a dále částky 7.054 Kč. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalovaná je u žalobkyně zaměstnána jako prodavačka a jednak v souvislosti s neodvedením tržeb za období od 1.12.2018 do 17.12.2018 žalované vzniklo manko ve výši 56.946 Kč a jednak zaviněním žalované byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 20.000 Kč [anonymizováno] zemědělskou a potravinářskou inspekcí ze dne 4.7.2018. Oba nároky žalovaná vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše (manko dne 18.12.2018 a náhradu škody dne 9.7.2018), na tyto dluhy však hradila jen částečně, když na manko uhradila pouze dne 14.1.2019 částku 946 Kč, dne 18.2.2019 částku 2.000 Kč a dne 18.3.2019 částku 5.000 Kč a na náhradu škodu uhradila celkem jen 12.946 Kč. 2. U jednání soudu dne 8.9.2021 žalovaná co do důvodu i výše žalobkyně uplatněný nárok uznala. 3. Podle § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (114b odst. 5). Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala uplatněný nárok žalobce v základu i co do jeho výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku z titulu uznaného dluhu. Její povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku přitom vyplývá z ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“. Uznáním dluhu se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit dlužné částky. 5. Z výše uvedených skutečností a právní úpravy vyplývá, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a soud proto žalobě vyhověl v navrhovaném znění včetně zákonného příslušenství. Vydání takového rozhodnutí v daném případě nebránila ani povaha věci či nesoulad s právními předpisy (§ 153a odst. 2 o. s. ř.). Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je výrazem aplikace ust. § 1970 o. z., dle kterého po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, platný v době vzniku prodlení. Podle tohoto nařízení odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (výrok I.) 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23.059,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.243 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56.054 Kč sestávající z částky 3.380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, účast u ústního jednání před soudem dne 8.9.2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8.9.2021 náhrada celkem ve výši 2.483,47 Kč za 280 ujetých km v částce 1.683,47 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,8 litru [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17.203,47 Kč ve výši 3.612,73 Kč. 7. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).