14 C 170/2021-33 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou doručenou okresnímu soudu v [obec] dne 25. 6. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako úhradu nákladů za převoz žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne 20. 2. 2021 s tím, že u žalovaného byla provedena dechová zkouška s pozitivním výsledkem 1,60 promile alkoholu v krvi. Náklady na převoz celkem činí 349 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, z nichž zjistil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl žalobcem dne [datum] v 22:10 hod. převezen do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice v [obec], neboť u něj byl zjištěn obsah alkoholu v krvi ve výši 1,60 promile. Náklady za převoz služebním vozidlem žalobce [registrační značka] činily celkem částku ve výši 349 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván, žalobci však ani po této výzvě ničeho nezaplatil. Pokud se tedy žalobce domáhá uložení platební povinnosti žalovanému, která odpovídá výši dluhu včetně jeho příslušenství, je jeho nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 17 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, upravujících vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky. Dle odst. 4 tohoto ust. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Žalovaný je současně vedle jistiny povinen zaplatit žalobci příslušenství, které žalobce požaduje ode dne prodlení, tj. od 25. 6. 2021, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1968 alinea prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 téhož zákona, dle kterého, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož ustanovení § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení účastníka, který nebyl zastoupen v řízení, podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve znění účinném od 6. 10. 2015) v částce 100 Kč za úkon: písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., a 100 Kč za úkon: výzvu k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb. (odst. II. výroku). Žalobce je od poplatkové povinnost osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud jeho návrhu vyhověl, a proto povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zák. č. 541/1991 Sb. přechází na žalovaného, který není od poplatku osvobozen (§2 odst. 3 zák. č. 541/1991 Sb.) – odst. III. výroku. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).