14 C 239/2021-30 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 17. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako úhradu nákladů za pobyt a ošetření žalovaného v záchytné stanici žalobkyně dne 15. 9. 2020. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor s odůvodněním, že se nalézá ve [anonymizováno] ve [stát. instituce] a je pro něj nemožné tuto částku zaplatit a žádá proto o pozastavení alespoň úroku z prodlení. 3. K odporu žalovaného žalobkyně uvedla, že navrhuje, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení v pravidelných měsíčních splátkách dle možností žalovaného, pod ztrátou výhody splátek. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem. 5. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnůmu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 6. Žalovaný byl umístěn dne [datum] v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Žalovanému byla vyúčtována úhrada za pobyt v protialkoholní záchytně stanici ve výši 2 500 Kč, téhož dne žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se k jeho úhradě do 8 dnů. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne 20. 1. 2021 na dluhu ničeho neuhradil. 7. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 2053 o. z., podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V průběhu řízení přitom žalovaný nevznesl žádnou námitku, kterou by vyvracel existenci tohoto dluhu. Je tedy zřejmé, že žalovaný byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, když dluh vzniklý z důvodu hospitalizace co do důvodu a výše uznal. Přestože byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván, žalobkyni ničeho nezaplatil a ocitl se v prodlení se splněním své povinnosti. Pokud se tedy žalobkyně domáhá uložení platební povinnosti žalovanému, která odpovídá výši uznaného dluhu včetně jeho příslušenství, je její nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. 8. Žalovaný je současně vedle jistiny povinen zaplatit žalobkyni příslušenství, které žalobkyně požaduje ode dne prodlení, tj. od 25. 9. 2021, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1968 alinea prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 téhož zákona, dle kterého, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož ustanovení § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (odst. I. výroku). 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (odst. II. výroku). 10. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit s přihlédnutím k jeho poměrům a vyjádření žalované v pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč měsíčně (tedy po 2 x 100 Kč měsíčně, tj. dohromady 200 Kč měsíčně) se splatností každé splátky do 28. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Neuhradí-li tedy žalovaný některou splátku, nebo se s její splátkou opozdí, stane se splatnou celá dlužná částka.