14 C 398/2020-70 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 26. 11. 2020 domáhal proti žalované uhrazení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že žalovaná je vlastníkem nemovitosti [adresa], na pozemku [parcelní číslo] v obci a k. ú. [obec] a tato je napojena na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci, kterou má ve správě žalobce. Žalobce (dodavatel) uzavřel se žalovanou (odběratelkou) dne [datum] Smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] (dále též Smlouva o dodávce vody) a žalovaná při uzavření Smlouvy o dodávce vody stanovila jinou zasílací adresu pro doručování, než odběrné místo v nemovitosti, kterou žalovaná vlastní. Žalobce v souladu s uzavřenou Smlouvou o dodávce vody dodával do nemovitosti žalované v období od 9. 7. 2019 do 7. 7. 2020 pitnou vodu veřejným vodovodem a odváděl odpadní vody veřejnou kanalizací, a proto v souladu s ust. § 8 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích má na základě Smlouvy o dodávce vody uzavřené s vlastníkem vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody – vodné a právo na úplatu za odvádění odpadních vod – stočné. Množství odebrané vody vyplývá z údajů vodoměru [číslo] tento stav byl uveden na příslušné faktuře. Množství odvedených odpadních vod bylo zjištěno v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb. a vyhl. č. 484/2001 Sb. Žalobce na základě takto zjištěných uvedených dat vystavil fakturu za vodné a stočné dne [datum] na částku 69.863 Kč. Tato byla nejdříve zaslána na adresu [adresa], [obec], stejně tak upomínka. Předžalobní upomínka s fakturou ze dne 5. 10. 2020 byla doručena žalované jako majitelce nemovitosti. K úhradě ani po předžalobní upomínce nedošlo. 2. Okresní soud v Prostějově platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaná proti tomuto platebnímu rozkazu podala dne 30. 3. 2021 včas odpor, ve kterém namítala, že dodávka vody byla reklamována z důvodu vadného vodoměru a navíc žalovaná není nájemcem nemovitosti, který je povinen si hradit samostatně služby spojené s nájmem, včetně dodávky vody. K tomuto tvrzení doložila nájemní smlouvu a to včetně dodatků, ale nedoložila listiny týkající se údajné reklamace vadného vodoměru. 3. Žalovaná prostřednictvím zástupkyně (advokátky) se na soudních jednání tvrdila, že za další období nájemce [příjmení] [příjmení] hradil řádně zálohové platby na vodné, stočné, je na nich přeplatek, a proto tato částka může být započtena. Žalovaná bližší údaje netvrdila a ani na výzvu soudu další důkazy neoznačila, kromě navrhovaného výslechu svědka nájemce nemovitosti, kde je odběrné místo sjednané ve Smlouvě o dodávce vody, [jméno] [příjmení]. 4. Soud na základě shora uvedeného provedl dokazování listinami předloženými žalobcem k jeho tvrzením a to konkrétně: Smlouvou o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne [datum], změnou zasílací adresy fyzické osoby z 9. 9. 2016, informace o pozemku získané nahlížením do katastru nemovitostí, fakturou [číslo] včetně detailního rozúčtování, včetně zahrnutých zálohových plateb, cenovým výměrem, upomínkou – přerušením dodávky vody včetně podacího archu, předžalobní upomínkou včetně podacího archu, aktuálními zůstatky na dluhu odběratele [celé jméno žalované], plánem záloh s datem vystavení 7. 7. 2020 a kopií screenu obrazovky ze zákaznického systému týkající se žalované, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci. 5. Ze Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem (provozovatelem) a žalovanou (odběratelkou) byla uzavřena dne [datum] Smlouva o dodávce vody z vodovodu, s adresou odběrného místa [ulice a číslo], [obec], k. ú. [obec], č. parc. 903, s účinností smlouvy od 15. 12. 2016 Smlouva o dodávce vody upravuje a konkretizuje práva a povinnosti smluvních stran, včetně povinnosti žalované platit vodné a stočné. Mezi účastníky nebylo sporu, že vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází odběrné místo je od vzniku smluvního vztahu až do dne rozhodnutí soudu v této věci žalovaná. Dne 7. 9. 2016 byla žalobci oznámena změna odběratele – fyzické osoby, kterým se stal [příjmení] [příjmení] a současně byla dohodnuta měsíční záloha ve výši 9.000 Kč. Soud dále zjistil z faktury [číslo] že odběrateli [jméno] [příjmení] byla vyúčtována k úhradě částka 69.863 Kč za fakturované období od 9. 7. 2019 do 7. 7. 2020, se splatností k 24. 7. 2020. Součástí faktury je detailní rozúčtování, včetně zahrnutých zálohových plateb, ze kterých je zřejmé, že rozúčtování za jednotlivá období od 9. 7. 2019 až do 7. 7. 2020, včetně v jednotlivých obdobích fakturované množství odebrané vody a přehled zaúčtovaných zálohových plateb za uvedené fakturované období. Z rozúčtování bylo zjištěno, že odběratel za uvedené období uhradil na zálohách celkem částku 6.420 Kč, která byla započtena k celkovému množství odebrané vody 866 m3 (vodnému a stočnému) ve stejném rozsahu, což je 866 000 litrů a po odpočtu hrazených záloh zůstalo k úhradě 69.863 Kč (tj. předmět řízení). Z cenového výměru externího č. l. 1 soud zjistil, že tento byl vydán k 1. 1. 2019 a vodné a stočné bylo odběrateli [jméno] [příjmení] vyúčtováno v souladu s tímto cenovým výměrem. Odběratel [příjmení] [příjmení] byl upomínán upomínkou [číslo] ze dne 14. 9. 2020 k úhradě uvedené částky a tato mu byla doručována na adresu odběrného místa. Upomínka z 5. 10. 2020 byla vystavena jako předžalobní a žalované byla doručována na adresu, kterou žalovaná ve Smlouvě o dodávce vody uvedla ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]), jak soud zjistil z podacích archů České pošty. K ničím nedoloženému tvrzení žalované, že odběratel [příjmení] [příjmení] za další období následující po fakturovaném, tj. od 1. 8. 2020 do 1. 7. 2021 zálohy hradil řádně, a proto je na odběru vody za toto období přeplatek, který může být započten, žalobce předložil listinu – přehled plánovaných zálohových plateb za uvedené období, vždy na každý měsíc ve výši 6.460 Kč. Z této listiny soud zjistil, že žalovaný za uvedené roční období od 1. 8. 2020 do 31. 7. 2021 uhradil za srpen 2020 částku 1.000 Kč a za měsíc únor 2021 částku 2.005 Kč a bylo tak prokázáno, že žalovaná je i za další fakturační období dlužníkem a nelze za toto období ničeho na dluh, který je předmětem řízení započítat. Žalobce rovněž doložil snímek z obrazovky z jednání s nájemcem [jméno] [příjmení] ze dne 10. 7. 2020, 2. 10. 2020 a 21. 10. 2020, kde je nájemce [příjmení] [příjmení] odečítačem žalobce upozorněn na protékající WC, nájemce sděluje, že je schopen splácet maximálně 2.500 Kč měsíčně, a proto požaduje splátky 2.500 Kč, není možné provést snížení zálohy plateb s ohledem na zvýšenou spotřebu (odečet vodoměru 726 m3). Žalovaná ke své procesní obraně předložila pouze nájemní smlouvu uzavřenou s [jméno] [příjmení] jako nájemcem dne 29. 2. 2016, který se týká předmětné nemovitosti, ve které je vedeno odběrné místo dle Smlouvy o odběru vody, včetně dodatků končících dodatkem [číslo] kterým nájemní smlouva byla prodloužena na dobu určitou do 31. 12. 2021 Poslední dodatek [číslo] k nájemní smlouvě byl uzavřený dne 30. 12. 2020, tedy v době, kdy žalovaná věděla o platebních problémech nájemce ve vztahu k žalobci. Další listiny doloženy nebyly, a proto soud s ohledem na takto zjištěné skutečnosti a z nich vyplývající skutkový stav, nepovažoval za právně významné opakovaně předvolávat svědka [jméno] [příjmení]. Žalovaná jeho svědeckou výpovědí hodlala prokázat, že zvýšený odběr vody byl způsobený vadou na vodoměru, a že tato skutečnost byly řádně u žalobce reklamována, což lze s ohledem na platební morálku svědka, vyloučit. Soud dále zdůrazňuje, že žalovaná jednala opakovaně s nájemcem [jméno] [příjmení] při podpisu jednotlivých dodatků k nájemní smlouvě a mohla si takový důkaz (listinu o reklamaci u žalobce) obstarat sama, což neučinila. 6. Podle ustanovení § 8 odst. 1, 7 a 13 zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování, vytvářet rezervu finančních prostředků na jejich obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. [příjmení] vodovodu, nebo kanalizace, popř. provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody, nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Při uzavírání Smlouvy podle odst. 6 se mohou strany dohodnout, že odběratelem je třetí osoba. 7. [příjmení] vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody, pokud ze smlouvy uzavřené podle odst. 2 nevyplývá, že vodné se vyplatí provozovateli vodovodu. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného k pozemku, nebo stavby, popř. do uzávěru hydrantu, nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za služby spojené s jejím dodáním. [příjmení] má právo