14 C 41/2021-52 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 12. 2. 2021 domáhala po žalované zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako úhradu nákladů za pobyt a ošetření žalované v záchytné stanici žalobkyně dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná byla umístěn dne [datum] v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Žalované byla vyúčtována úhrada za pobyt v protialkoholní záchytně stanici ve výši 2 500 Kč, téhož dne žalovaná dluh písemně uznala co do důvodu a výše a zavázala se k jeho úhradě do 8 dnů. Žalovaná svůj dluh řádně a včas neuhradila. Žalovaná ani po předžalobní výzvě ze dne 12. 5. 2020 na dluhu ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím ničeho neuhradila. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 2053 o. z., podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V průběhu řízení přitom žalovaná nevznesla žádnou námitku, kterou by vyvracela existenci tohoto dluhu. Je tedy zřejmé, že žalovaná byla hospitalizována na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, když dluh vzniklý z důvodu hospitalizace co do důvodu a výše uznala. Přestože byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána, žalobkyni ničeho nezaplatila a ocitla se v prodlení se splněním své povinnosti. Pokud se tedy žalobkyně domáhá uložení platební povinnosti žalované, která odpovídá výši uznaného dluhu včetně jeho příslušenství, je její nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. Žalovaná je současně vedle jistiny povinna zaplatit žalobkyni příslušenství, které žalobkyně požaduje ode dne prodlení, tj. od 27. 12. 2019, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1968 alinea prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 téhož zákona, dle kterého, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož ustanovení § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (odst. II. výroku). Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).