15 C 121/2021-61 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 11. 2. 2021 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 95.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100.000 Kč od 9. 7. 2014 do 17. 10. 2015, z částky 98.500 Kč od 18. 10. 2015 do 9. 12. 2015, z částky 97.000 Kč od 9. 7. 2015 do 28. 1. 2016 a z částky 95.500 Kč od 29. 1. 2016 do zaplacení (nárok č. 1) a částku 19.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19.000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení (nárok č. 2), jakož i povinnost nahradit žalobkyni náklady tohoto řízení. Žalobkyně nárok č. 1 na úhradu částky ve výši 100.000 Kč s příslušenstvím odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o půjčce, na základě které žalovaný od žalobkyně převzal částku ve výši 100.000 Kč a zavázal se zapůjčené peněžní prostředky vrátit žalobkyni do 8. 7. 2014. Žalovaný však ve stanovené lhůtě peněžní prostředky nevrátil a dne 20. 12. 2015 písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Následně žalovaný uhradil žalobkyni na uvedený dluh dne 17. 10. 2015 částku 1.500 Kč, dne 9. 12. 2015 částku 1.500 Kč a dne 28. 1. 2016 částku 1.500 Kč. Nárok č. 2 na úhradu částky ve výši 19.000 Kč s příslušenstvím žalobkyně zdůvodnila tím, že žalobci na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o půjče ze dne [datum] žalovanému předala částku ve výši 19.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit do 31. 8. 2020, přičemž dne 20. 12. 2015 žalovaný písemně uznal i tento svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. V rámci uznání dluhu se žalovaný zavázal, že svůj dluh v celkové výši 119.000 Kč (tj. 100.000 Kč + 19.000 Kč) z titulu výše uvedených půjček žalobkyni zaplatí nejpozději do 31. 8. 2020. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému dne 26. 1. 2021 předžalobní výzvu ze dne 25. 1. 2021. 2. Žalobkyně svým podáním doručeným soudu dne 3. 6. 2021 opravila žalobní petit ohledně časového období, za které je u nároku č. 1 požadován zákonný úrok z prodlení z částky 97.000 Kč tak, že namísto původně uvedeného období od 9. 7. 2015 do 28. 1. 2016 požaduje z této částky zákonný úrok z prodlení za období od 10. 12. 2015 do 28. 1. 2016. Soud toto podání žalobkyně posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby a řízení bylo v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 97.000 Kč za dobu od 9. 7. 2015 do 9. 12. 2015, zastaveno, a to usnesením ze dne 4. 6. 2021, č.j. 15 C 121/2021-31, které nabylo právní moci dne 30. 6. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 23. 8. 2021. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce souhlasila s projednáním věci bez její účasti u jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Z obsahu spisu a z listin předložených žalobcem učinil soud následující skutková zjištění: 6. Z dlužního úpisu (č. l. 6) soud zjistil, že žalovaný dne 13. 7. 2012 svým podpisem, který byl úředně ověřen, potvrdil, že dne 8. 7. 2012 přijal od žalobkyně částku 100.000 Kč, a to jako půjčku, kterou se zavázal splatit do dvou let, tj. do 8. 7. 2014. 7. Z uznání dluhu (č. l. 7) soud zjistil, že žalovaný dne 20. 12. 2015 svým písemným prohlášením potvrdil, že na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] si půjčil od žalobkyně částku 100.000 Kč a na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] si pak dále půjčil od žalobkyně také částku 19.000 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 119.000 Kč co do důvodu i výše a zavázal se uvedenou částku žalobkyni uhradit nejpozději do 31. 8. 2020. 8. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 1. 2021 (č. l. 8) a z podací stvrzenky (č. l. 8 verte) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyrozuměn o prošlé lhůtě splatnosti svých závazků a byl vyzván k úhradě částky ve výši 114.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení, když žalobkyně zohlednila částečné úhrady žalovaného ve výši celkem 4.500 Kč (119.000 Kč – 4.500 Kč). Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 1. 2021. 9. Z poštovních poukázek předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni 3 x částku po 1.500 Kč, a to dne 17. 10. 2015, dne 9. 12. 2015 a dne 28. 1. 2016, celkem tedy 4.500 Kč 10. Podle ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Dle ust. § 133 o.s.ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. 12. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu (nesplněný závazek žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky na základě mezi nimi uzavřených smluv o půjčkách), tak i do výše. Toto právní jednání založilo právní domněnku o tom, že dluh žalovaného v rozsahu uznání v době uznání trval (ust. § 2053 o. z.). V důsledku nastolení účinků právní domněnky existence dluhu pak bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že mu dluh nevznikl či že zanikl (§ 133 o.s.ř.). Procesně pasivní žalovaný v řízení takové skutečnosti netvrdil, z provedeného dokazování se existence takových skutečností, zpochybňujících nárok žalobkyně, nepodává. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému dluh zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení (§§ 1968, 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26.360 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.580 Kč a nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 114.500 Kč, ve výši 5.700 Kč (§ 7 odst. 5 a. t.) za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tj. 3 x 5.700 Kč = 17.100 Kč, a dále paušální náhrada hotových výdajů (tzv. režijní paušál) dle § 13 odst. 1, 4 a. t. ve výši 300 Kč ke každému ze shora uvedených tří úkonů právní služby, tj. 900 Kč (3 x 300 Kč). Jelikož právní zástupce žalobkyně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty (DPH), navyšují se uvedené částky nákladů za právní zastoupení žalobkyně advokátem o příslušnou sazbu DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), tj. o DPH ve výši 21 % z částky 18.000 Kč (17.100 Kč + 900 Kč), tj. o částku 3.780 Kč. Soud proto žalovanému ve výroku II. uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů tohoto řízení částku ve výši celkem 26.360 Kč (tj. SOP ve výši 4.580 Kč + odměna advokáta ve výši 17.100 Kč + režijní paušál ve výši 900 Kč + DPH ve výši 3.780 Kč). 15. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.