15 C 187/2021-61 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 5. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 913 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 8. 9. 2018 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, s počátkem pojištění ke dni 8. 9. 2018, kdy pojistné bylo sjednáno na částku 701 Kč s pololetní splatností. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 8. 3. 2019, o zaplacení byla upomínána a v důsledku neuhrazení dlužného pojistného zaniklo pojištění ke dni 14. 6. 2019. Žalovaná dluží z titulu pojistného vztahu za období od 8. 3. 2019 do 14. 6. 2019 včetně poplatků celkem 913 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud usnesením ze dne 19. 8. 2021, č.j. 15 C 187/2021-39, vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.): Žalobkyně a žalovaná dne 8. 9. 2018 uzavřely pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s ujednáním o výši pojistného 1.430 Kč ročně. Žalovaná byla upomenut o zaplacení dluhu na pojistném (na období počínající dnem 8. 3. 2019), pojištění zaniklo v důsledku neplacení marným uplynutím lhůty k zaplacení, a to ke dni 14. 6. 2019. Dle žalovanou nezpochybněné inkasní bilance byla žalované za trvání smluvního vztahu předepsána k zaplacení částka v celkové výši 1.614 Kč, žalovaná zaplatila celkem 701 Kč a žalovaná tedy žalobkyni dluží 913 Kč. Uvedenou částku tvoří dlužné pojistné za období od 8. 3. 2019 do 14. 6. 2019 ve výši 373 Kč a poplatky dle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného (tj. 80 Kč za žádost o prokázání úhrady + 160 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného + 300 Kč za upomínku s pokusem o smír po zániku pojištění). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná reagovala na písemná upomenutí žalobkyně, resp. jejího právního zástupce. 5. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2019, činila 1,75 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z uvedené smlouvy vyplývala žalované povinnost platit pojistné ve sjednané výši. Žalobkyně žalovanou upomenula o zaplacení, v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná v návaznosti na toto upomenutí zjednala nápravu a dluh na pojistném zaplatila, došlo tedy k zániku pojištění (ust. 12 odst. 1 písm. e/ zák. č. 168/1999 Sb.). Žalobkyni náleží pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo (ust. § 13 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb.). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí byť i jen zčásti splnila dluh v celkové žalobkyní uplatněné výši 913 Kč (která nepřevyšuje výši dluhu, jak k ní dospěl soud po revizním přepočtu pomocí dovozené denní sazby pojistného a počtu dnů, za které žalovaná na pojistném dluží). Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaná se ocitla se splněním peněžitého dluhu v prodlení, přičemž soud tento úrok v rozsahu vymezeném žalobním žádáním kapitalizoval. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 913 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b a. t., neboť žaloba vykazuje znaky ustáleného vzoru používaného žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 10. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).