15 C 241/2021-57 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 24. 6. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.524 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobce do žaloby zahrnul 2 nároky, a to v souvislosti s tvrzením o tom, že žalovaná cestovala dne [datum] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] hromadné dopravy provozované žalobcem, nezaplatila jízdné v ceně 24 Kč, ani přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč, jejíž oprávněné účtování žalobce zdůvodňil tím, že žalovaná se v rámci provedené přepravní kontroly neprokázala platným jízdním dokladem. Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalované dne 14. 6. 2021 výzvu k plnění, avšak žalovaná na své dluhy ničeho nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobce vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 4. 11. 2021, č.j. 15 C 241/2021-32, vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by ji jako účastníka řízení o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměl. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], který je vedle podpisu žalované opatřen podpisem přepravního kontrola, který ověřil totožnost cestující – žalované z předloženého občanského průkazu, soud zjistil, že žalovaná dne [datum] cestovala prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, a to bez jízdního dokladu. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 1.524 Kč. Z Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy soud zjistil, že cena základního jízdného činila 24 Kč. Ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila 1.500 Kč. Z předžalobní upomínky a z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že zástupce žalobce dne 14. 6. 2021 vyhotovil a téhož dne odeslal žalované výzvu k zaplacení dluhů vzniklých v souvislosti s jízdou žalované prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, kterou žalovaná uskutečnila dne [datum]. 5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. 6. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou ke dni 1. 1. 2021 činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 7. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná dne [datum] porušila povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázala na výzvu pověřené osoby při žalobcem provedené přepravní kontrole platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno (žalovaná netvrdila ani nedoložila), že by žalovaná žalobci zaplatila jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno, a to včetně důvodně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaná se dnem následujícím po dni uskutečnění jízdy, v rámci níž se neprokázala platným jízdním dokladem, ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu (ust. § 1968, § 1970 o. z.), přičemž výše úroku z prodlení byla odvozena ze shora citovaných předpisů a z dat o výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu (400 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.