6 C 244/2020-47 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná neuhradila pojistné za období od v žalované částce. Pojištění zaniklo dne 20. 5. 2020. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s počátkem pojištění od 23. 8. 2019. Žalovaná se zavázala platit pojistné 2.064 Kč ročně ve dvou splátkách. Žalovaná podle obsahu spisu na pojistném neuhradila v rozhodné době specifikované v žalobě ničeho (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala úhradu pojistného) a do zániku pojištění, k němuž došlo na základě písemné upomínky dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k zaplacení, dluží žalovanou částku. 5. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva a žalovaná se v ní zavázala platit pojistné v dohodnuté výši. K zániku pojištění došlo podle § 12 odst. 1 písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. z výše uvedených důvodů. Z ustanovení § 3 a následujících zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyplývá povinnost pojistníka platit pojistiteli po dobu trvání pojistného vztahu dohodnuté pojistné. Podle § 13 odst. 2 zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaná za rozhodné období řádně a včas splnila svou platební povinnost a proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalované) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Lhůta k zaplacení dlužné částky byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.366,79 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 499 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 799 Kč ve výši 167,79 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky soud aplikoval při stanovení výše nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se u soudu podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně na základě shodných skutkových tvrzení.