6 C 262/2020-65 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně (původně [právnická osoba], dříve [právnická osoba]) se domáhala proti žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 29. 10. 2018 do 3. 1. 2019 v žalované částce. Pojištění zaniklo dne 3. 1. 2019. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručena s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. dne 6. 1. 2021 a protože se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, s počátkem pojištění od 29. 10. 2018. Žalovaný se zavázal platit pojistné 3.182 Kč ročně. Žalovaný podle obsahu spisu na pojistném neuhradil v rozhodné době specifikované v žalobě ničeho (žalovaný v průběhu řízení netvrdil, ani neprokázal úhradu pojistného) a do zániku pojištění, k němuž došlo v důsledku oznámení změny vlastníka vozidla dne 3. 1. 2019, dluží částku 575 Kč. 5. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva a žalovaný se v ní zavázal platit pojistné v dohodnuté výši. K zániku pojištění došlo podle § 12 odst. 1 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb. z výše uvedených důvodů. Z ustanovení § 3 a následujících zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vyplývá povinnost pojistníka platit pojistiteli po dobu trvání pojistného vztahu dohodnuté pojistné. Podle § 13 odst. 2 zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný za rozhodné období řádně a včas splnil svou platební povinnost a proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Rovněž byl přiznán poplatek za odeslání upomínky 200 Kč, což je v souladu se smluvními ujednáními. Lhůta k zaplacení dlužné částky byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na 3 dny od právní moci rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 775 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky soud aplikoval při stanovení výše nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se u soudu podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně na základě shodných skutkových tvrzení.