7 C 169/2020 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci: a) 232.673,91 Kč b) úroky z prodlení z 232.673,91 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalobce tvrdil (a to žalobou a doplněním žaloby – č. l. 86 – 87 soud. spisu), že žalovaný, co by organizátor inicioval za slíbenou úplatu jednání O. V. směřující k uzavření smlouvy mezi žalobcem a úvěrovaným, kterážto úvěrová smlouva [číslo] byla uzavřena dne [datum] a jejímž předmětem financování bylo vozidlo [anonymizována tři slova]. Žalobce se zavázal, že úvěrovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy a obchodních podmínek peněžní prostředky a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Předmět financování úvěrovaný převzal [datum]. Žalovaný a úvěrovaný však neměli již při uzavření úvěrové smlouvy v úmyslu úvěr splácet. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soud v Prostějově č. j. 13 T 38/2014 – 1044 ze dne 7.11.2017, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum], shledán vinným, že se dopustil organizátorství přečinu úvěrového podvodu dle ust. § 24 odst. 1 písm. a) tr. zák. k ustanovení § 211 odst. 1, 4 tr. zák. Žalovaný svým jednáním způsobil žalobci škodu, která se sestávala z jistiny vypočtené z rozdílu mezi pořizovací cenou vozidla a přímou platbou, k čemuž je přičten poplatek za sjednání smlouvy, který nebyl uhrazen, tj. 229.900 Kč – 30.000 Kč + 36.781 Kč. Způsobená škoda tak činí 236.681 Kč. Žalovaný následně zaplatil 39.006,70 Kč, a to v období od [datum] do [datum], přičemž tato částka byla nejprve započtena na dlužný zákonný úrok z prodlení, který počal plynout dne [datum] a posléze na jistinu. 3. Okresní soud v Prostějově o žalobě rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 188458/2020 – 5 ze dne [datum], kterým žalovanému uložil zaplatit žalobci 232.673,91 Kč a úroky z prodlení z 232.673,91 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení nebo podat proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu odpor (výrok I.) a dále žalovanému uložil, a to pro případ podání odporu, aby se ve lhůtě 30-ti dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně v listinné nebo elektronické podobě vyjádřil ve věci samé k žalobě, přičemž současně byl žalovaný poučen, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popř., zda nárok uznává jen z části nebo co do základu. Dále byl žalovaný poučen, že pokud žalobcův nárok uzná, rozhodne soud na tomto základě o věci samé, a to o její části nebo o jejím základu rozsudkem pro uznání (výrok II.). 4. Elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Prostějově č. j. EPR 188458/2020 – 5 ze dne [datum] byl žalovanému spolu se žalobou doručen do vlastních rukou dne [datum]. 5. Dne [datum] doručil žalovaný Okresnímu soudu v Prostějově písemné podání, z něhož (dle jeho obsahu) je zřejmé, že podává odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu Okresního soudu v Prostějově č. j. EPR 188458/2020 – 5 ze dne [datum] a současně (dle obsahu podání) uvedl, že žalobcův nárok ve výši 232.673,91 Kč z části, a to v rozsahu 50 %, uznává a v rozsahu zbylých 50 % nechť škodu nahradí O. V. (tedy osoba, která dle tvrzení žalobce se na úvěrovém podvodu, jež organizoval žalovaný podílela). 6. Podáním ze dne [datum] (č. l. 86 – 87) žalobce navrhl, a to s ohledem na podání žalovaného ze dne [datum] (viz. výše), vydání částečného rozsudku pro uznání. 7. S ohledem na obsah podání žalovaného ze dne [datum] (č. l. 55 soud. spisu), v němž žalovaný uvedl, že podává odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum] s tím, že částku 232.673,91 Kč uznává v rozsahu 50 % a 50 % nechť uhradí O. V., lze dojít k závěru, že žalovaný nečiní sporným tvrzení žalobce o: 1) škodném jednání, jehož se dopustil, 2) výši způsobené škody. 8. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově č. j. 13 T 38/2014 – 1044 ze dne 7.11.2017 je prokázáno a mezi účastníky řízení nebylo sporným, že žalovaný spáchal organizátorství přečinu úvěrového podvodu podle ust. § 24 odst. 1 písm. a) tr. zák. k ust. § 211 odst. 1, odst. 4 tr. zák., když úmyslně zosnoval a řídil spáchání tr. činu spočívajícího v tom, že jiný při sjednávání úvěrové smlouvy uvedl nepravdivé údaje, způsobil tímto činem větší škodu a to tím, že přiměl O. V. uzavřít se žalobcem smlouvu o úvěru na základě, které poskytl žalobce úvěrovanému sjednané peněžní prostředky na nákup předmětu vybraného úvěrovaným ve výši 199.900 Kč, který se úvěrovaný zavázal řádně splácet, ač věděl, že úvěrovaný sjednané splátky platit nebude a takto žalobci způsobil škodu ve výši nejméně 226.385 Kč. 9. Smlouvou o úvěru (č. l. 10) je prokázáno, že pořizovací cena předmětu financování činila 229.900 Kč, sjednaná přímá platba činila 30.000 Kč a celková splatná částka činila 370.656 Kč. 10. Listinou označenou„ Likvidační list“ (č. l. 11) soud. spisu je prokázána výše poplatku za sjednání předmětné úvěrové smlouvy, který činil 36.781 Kč. 11. Potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru (č. l. 8 soud. spisu) a protokolem o předání – převzetí automobilu je prokázáno, že žalobce úvěrovou smlouvou žádané peněžní prostředky ve výši 199.900 Kč poskytnul (neboť pokud dle výpisu z účtu žalobce byla částka ve výši 199.900 Kč z účtu žalobce odepsána, a to s VS odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy, a pokud předmět financování uvedený v úvěrové smlouvě byl úvěrovaným převzat, nezbývá než uzavřít, že peněžní prostředky smlouvou o úvěru žádané byly žalobcem poskytnuty). 12. Předžalobní upomínkou (č. l. 9 soud. spisu) a poštovním podacím archem (č. l. 45 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta před podáním žaloby vyzval žalovaného ke splnění dluhu, přičemž předžalobní upomínka byla dána k poštovní přepravě dne [datum]. 13. Provedeným dokazováním je prokázán tento skutkový stav: Žalovaný úmyslně zosnoval a řídil spáchání trestného činu spočívajícího v tom, že O. V. na popud žalovaného uzavřel se žalobcem úvěrovou smlouvu [číslo] přičemž při sjednávání úvěrové smlouvy zamlčel svou nepříznivou finanční situaci, která mu neumožňovala sjednané splátky platit, o čemž žalovaný věděl, předmět, který byl úvěrovou smlouvou financován, převzal, poskytnul žalovanému, sjednané splátky neplatil, čímž způsobil žalobci škodu (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově č. j. 13 T 38/2014 – 1044 ze dne 7.11.2017 a shodným tvrzením účastníků). Pořizovací cena předmětu financování byla ve výši 229.900 Kč, přímá platba placena úvěrovaným byla ve výši 30.000 Kč a žalobce očekával, že úvěrovaný zaplatí 370.656 Kč, a to v 72 měsíčních splátkách ve výši vždy 5.148 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo]). Žalobce na předmět financování poskytnul 199.900 Kč (prokázáno potvrzením o poskytnutí/proplacení úvěru a protokolem o předání – převzetí automobilu ke smlouvě [číslo] přičemž žalovaný tento závěr nečinil sporým). Žalobce za sjednání úvěrové smlouvy [číslo] zaplatil 36.781 Kč (prokázáno likvidačním listem). 14. Jelikož žalovaný se škodního jednání dopustil před dnem [datum] (kdy na jeho popud O. V. úvěrovou smlouvou uzavřel) je třeba při právním hodnocením věci postupovat dle zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb.). 15. Podle ust. § 420 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. 16. Podle ust. § 438 odst. 1 obč. zák. způsobí-li škodu více škůdců, odpovídají za ni společně a nerozdílně. 17. Podle ust. § 442 odst. 1 obč. zák. hradí se skutečná škoda a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). 18. Podle ust. § 442 odst. 2 obč. zák. škoda se hradí v penězích; požádá-li však o to poškozený a je-li to možné a účelné, hradí se škoda uvedením do předešlého stavu. 19. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 20. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. odpovídá ročně výše repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů. 22. Podle ust. § 153 a) odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen z části, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. 23. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. 24. Žalovaný tím, že organizoval přeč