9 C 139/2020-32 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem doručeným soudu dne 6. 5. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.500 Kč od 10. 2. 2019 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby byla žalovaná převezena do záchytné stanice žalobce, kde jí bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtoval žalobce žalované náklady ve výši 2.500 Kč. Žalovaná svůj dluh ve výši 2.500 Kč dne 1. 2. 2019 uznala a zavázala se jej zaplatit do osmi dnů. Skutečné náklady byly kalkulovány dle úkonů a bodového ocenění [název] nemocnice [obec] pro rok 2019, 2020. Žalovaná na svůj dluh nezaplatila ničeho, na předžalobní výzvy nereagovala. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručitelnost. Účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů, byla jim pro to stanovena lhůta 15 dnů. Žalobce vyjádřil souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř., žalovaná i přestože byla poučena o důsledcích své nečinnosti, se nevyjádřila. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobce je mimo jiné provozovatelem psychiatrického oddělení, protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice. Z potvrzení o poskytnutí záchytu [číslo] vystaveného [název] nemocnicí v [obec] pro ošetření žalované z [datum] bylo prokázáno, že žalovaná byla umístěna na protialkoholní záchytné stanici žalobce 31. 1. 2019 v 16.14 hodin a její pobyt trval do 1. 2. 2019 7.30 hodin. Při přijetí bylo u žalované zjištěno dechovým analyzátorem, že hladina alkoholu činí 2,28 ‰. Žalovaná byla umístěna na základě žádosti [název] policie v [obec]. Z osobního účtu pacienta bylo prokázáno, že žalovaná byla hospitalizována [datum] s ukončeným pobytem [datum], přičemž byly provedeny výkony v celkovém počtu bodů, který představoval 2500 a činil v nákladech 2.500 Kč. Žalovaná v uznání, vyúčtování a úhrady za záchyt v záchytné stanici ze dne [datum] svůj dluh za pobyt v záchytné stanici ve výši celkem 2.500 Kč uznala a zavázala se dluh zaplatit ve lhůtě osmi dnů. Z předžalobní výzvy k zaplacení z 15. 7. 2019 a dokladu o zaslání poštovního podacího archu žalobce vedeného u České pošty a.s. bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení částky 2.500 Kč do osmi dnů s poučením o možnosti soudního vymáhání. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky ošetřená osoba. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. Žalovaná byla ošetřenou osobou v záchytné stanici provozované žalobcem, svůj dluh na úhradě nákladů za pobyt v záchytné stanici ve výši 2.500 Kč uznala, zavázala se k jeho zaplacení ve lhůtě osmi dnů, k uznání došlo 1. 2. 2019 při ukončení jejího pobytu. Žalovaná svůj dluh nezaplatila, ocitla se v prodlení a to ode dne následujícího po splatnosti této dlužné částky, tedy od 10. 2. 2019 a tento její dluh trvá dosud. Protože žalovaná se ocitla v prodlení, dlužnou částku nezaplatila, soudu přiznal žalobci nejen náklady na ošetření, vyšetření a pobyt žalované v záchytné stanici, ale také zákonný úrok z prodlení daný vládním nařízením ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky ve výši 9,75 % ročně až do zaplacení. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl úspěšný a má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, které představují náklady na zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč a náklady právního zastoupení, tak jak požadoval žalobce, za převzetí zastoupení, sepis žalobního návrhu a předžalobní výzvu, vše ve smyslu vyhl. č. 177/96 Sb. v aktuálním znění, celkem tedy za tři úkony právní služby dle § 14b výše uvedené vyhl. z tarifní hodnoty 2.500 Kč, tedy za každý úkon 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle stejného předpisu a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH, ve výši 189 Kč Celkem tedy 2.089 Kč O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř.