9 C 149/2021-37 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 31. 5. 2021 se domáhala manželka rozvodu manželství uzavřeného 11. února 2017 po krátké známosti před [stát. instituce]. Dle návrhu se z manželství narodila dcera [jméno], která je v péči manželky. Manželství bylo uzavřeno po velmi krátké známosti z důvodu těhotenství manželky. Manžel na chod domácnosti nepřispíval, na péči o dceru se nepodílel, vše ponechával na manželce, navíc udržoval vztahy s jinými ženami, přinejmenším skrze internetové seznamky. Manželé neměli žádné společné zájmy, ani přátele. Vztahy účastníků se stále zhoršovaly, manžel po ukončení mateřské manželky začal bezdůvodně žárlit, vytvářel fyzický nátlak a snažil omezovat vztahy manželky a styky s rodinou a přáteli manželky. Manželka manželskou věrnost neporušila. Odcizení účastníků vedlo k ukončení rodinné domácnosti, k čemuž došlo prakticky před rokem a půl, neboť účastníci nesdružují finanční prostředky. Soužití účastníků není intimní povahy a manželka se v důsledku hlubokého, trvalého rozvratu odstěhovala dne 28. 5. 2021 ze společného obydlí. Manžela posléze kontaktovala s tím, že má zájem na dohodnutý rozvod, manžel se nevyjádřil. 2. Manžel k návrhu manželky uvedl, že si je vědom toho, že se na chodu domácnosti a péči o dceru nepodílel, že vztahy účastníků nebyly dobré, situaci si uvědomil a v každém případě chce manželství zachovat i za cenu, že by se museli podrobit manželské terapii. 3. Soud nařídil jednání, při kterém byly provedeny důkazy oddacím listem účastníků, který byl vystaven [stát. instituce] a je zapsán v knize manželství matričního úřadu [obec], ve svazku [číslo], ročník [rok], na straně [číslo], pod řadovým [číslo] výpověďmi obou manželů a rozsudkem Okresního soudu v Prostějově č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 10. 9. 2021 a kterým byla upravena práva a povinnosti manželů k nezl. dceři i pro dobu po rozvodu manželství. Z takto provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Z oddacího listu účastníků a shodných prohlášení účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli dne 11. 2. 2017 před [stát. instituce]. Oba vstupovali do manželství jako rozvedení. Ze shodných výpovědí manželů a rozsudku opatrovnického soudu v Prostějově bylo prokázáno, že z manželství se narodila dcera [jméno], která byla pravomocným rozsudkem soudu svěřena pro dobu po rozvodu manželství do péče manželky, a manželovi bylo vyměřeno výživné. Z obsahu opatrovnického rozsudku nevyplývá, že by úprava poměrů k nezl. pro dobu po rozvodu byla v rozporu se zájmy nezl. dcery, soud konce konců schválil jejich dohodu o úpravě poměrů k dceři, kterou byla dcera svěřena do péče manželky. Ze shodných výpovědí manželů bylo prokázáno, že manželství bylo uzavřeno z důvodu těhotenství manželky, která v době, kdy účastníci udržovali známost, nebyla ještě rozvedená. Hrozily tedy komplikace spojené se zákonnou domněnkou otcovství svědčící manželu matky i pro dobu po rozvodu manželství. Manželé se shodli také na tom, že žili v rodinném domě spolu s matkou manžela, která část nákladů na provoz domu hradila sama, částečně se na nákladech podíleli účastníci. Péči o nezl. dceru účastníků zajišťovala převážně manželka. Od doby ukončení rodinné domácnosti si dceru brává manžel pravidelně a vnímá, že po ukončení společného soužití má její chování zásadní vliv. Manžel připustil, že se pohyboval na seznamkách, komunikace s jinými ženami ale probíhala pouze písemně. Toto své chování vnímá dnes jako velmi nešťastné. Kontakty s jinými ženami vyhledával zřejmě proto, že si neuvědomoval, že má„ hodnou manželku a hodnou a zdravou dceru.“ Manželé se neshodli v tom, jaký byl způsob komunikace mezi nimi a jaké bylo chování manžela k manželce, když manželka tvrdila, že manžel se k ní choval občas hrubě, přezíravě, vulgárně. Manžel uvedl, že pokud někdy použil nevhodných výrazů, nebylo to se zlým záměrem. Manželé se shodli na tom, že nemají společné zájmy, nemají společné přátele a že problémy v manželství jsou dlouhodobé. Manžel také připustil, že manželka jej opakovaně na nespokojenost ve vztahu upozorňovala. Manžel tato upozornění do jisté míry podceňoval, v současné době je však připraven absolvovat jakoukoliv manželskou terapii, v jakémkoliv rozsahu, neboť si uvědomil, že manželku má rád a chce s ní nadále žít. Manželka uvedla, že zájem na obnovení manželského soužití nemá, neboť k manželovi ztratila důvěru i cit. 4. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu mimo jiné se zájmy nezletilého dítěte manželů anebo se zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel. 6. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. (§ 755 o.z.) 7. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. (§ 756 o.z.) 8. Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinou domácnost, s tím že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. (§ 758 o.z.) 9. Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržet rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. (§ 687 odst. 1, 2 o.z.) 10. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že návrh manželky, se kterým manžel nesouhlasil, je důvodný. Manželství účastníků bylo shledáno jako hluboce, trvale, neodčinitelně rozvráceno především pro naprosté odcizení účastníků, jehož příčinou byla neschopnost účastníků dohodnout se na fungování jejich soužití, rozdílné názory a představy manželů na role manželů, rozdílné vnímání samotného institutu manželství, což se odráženo především ve způsobu vedení rodinné domácnosti a péči o nezl. dceru účastníků. Citové odcizení účastníků bylo zapříčiněno navazováním byť virtuálních kontaktů manžela s jinými ženami, což manželka vnímala dlouhodobě negativně. Na nespokojenost se soužitím účastníků manžela opakovaně, leč bezvýsledně upozorňovala. V důsledku všech těchto skutečností došlo k odcizení, které nakonec vyústilo v ukončení rodinné domácnosti účastníků, přičemž manželem navrhovaná manželská terapie by s ohledem na jednoznačně negativní postoj manželky k této terapii neměla žádný smysl. Soud shledal manželství účastníků pro rozdílnost povah účastníků, rozdílné vnímání samotného institutu manželství jako hluboce, trvale, neodčinitelně rozvrácené a návrhu manželky i přes nesouhlas manžela vyhověl. 11. Bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu, a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. (§ 23 zákona o zvláštních řízeních soudních) 12. V řízení nebylo prokázáno, že by rozvrat manželství byl zapříčiněn jednoznačně pouze jedním z manželů. Bylo proto rozhodnuto tak, že každý z manželů si platí náklady řízení vzniklé v souvislosti s rozvodem sám.