9 C 165/2021-57 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 2. 2021 se domáhal žalobce zaplacení částky 7.620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3.870 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 150 Kč ve výši 9,75 % ročně od 21. 1. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.300 Kč ve výši 9,75 % ročně od 1. 5. 2019 do zaplacení, a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby uzavřeli právní předchůdce žalobce, společnost [název] [právnické osoby], a žalovaný Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikacích [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti [název] [právnické osoby] Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal k úhradě poskytovaných služeb. Součástí účastnické smlouvy byla kupní smlouva jejímž předmětem bylo elektronické zařízení. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému služby a zařízení. Žalovaný však porušil své povinnosti, když služby poskytované právním předchůdcem žalobce řádně neplatil a elektronické zařízení nesplácel. Právní předchůdce žalobce žalovaného vyzýval k zaplacení dlužné částky, žalovaný však nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobcem ze dne 12. 11. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni postoupení dluh žalovaného sestával z pohledávky ve výši 3.870 Kč (dlužná faktura [číslo]), pohledávky ve výši 150 Kč (dlužná faktura [číslo]), pohledávky ve výši 3.300 Kč (dlužná faktura [číslo]) a nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. Žalovaný však nezaplatil. 2. Okresní soud v Prostějově vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Podle § 173 odst. 2 za použití ustanovení § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) byl platební rozkaz zrušen. 3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a zároveň se vyjádřil také k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání. Žalovanému byla pro vyjádření stanovena lhůta 15 dnů a byl poučen, že nečinnost bude soud považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Lhůta uplynula marně. 4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 30. 11. 2020. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce jako operátor zavázal poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal řádně a včas platit za sjednané služby dle Ceníku. Součástí smlouvy byla i kupní smlouva, kterou se žalobce zavázal převést na žalovaného vlastnické právo k elektronickému zařízení [název] [předmětného] [zařízení], a žalovaný se zavázal jej převzít a zaplatit za něj kupní cenu ve výši 8.451 Kč při akontaci 5.001 Kč v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 150 Kč. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne 6. 1. 2019 na částku 1.279 Kč bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována splátka zařízení ve výši 150 Kč. Z vyúčtování splátek zařízení ze dne 16. 4. 2019 [číslo] bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována kupní cena za zařízení ve výši 3.300 Kč. Z vyúčtování [číslo] ze dne 6. 12. 2018 na částku 4.402,80 Kč bylo zjištěno, že žalovanému byly vyúčtovány zprostředkované služby v ceně 3.870 Kč. Z Výpovědi účastnické smlouvy ze dne 18. 2. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce vypověděl účastnickou smlouvu v souladu s čl. 2 .6.1. (ii) Všeobecných podmínek. Z článku 2.6.1 (ii) Všeobecných podmínek společnosti [název] [právnické osoby] bylo zjištěno, že operátor (právní předchůdce žalobce) může ukončit jakoukoliv smlouvu s žalovanou písemnou výpovědí, pokud je žalovaná v prodlení s úhradou jakéhokoliv svého peněžitého dluhu vůči operátorovi po dobu delší než 390 dnů. Žalobce žalovaného vyzval předžalobní výzvou z 8. 12. 2020 k úhradě dlužné částky. Ve spise se doklad o zaplacení nenachází. 6. Podle § 64 odst. 1 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o.z.) 9. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví Vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 10. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli Účastnickou smlouvu jejíž součástí byla kupní smlouva. Právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou poskytoval žalovanému služby elektronických komunikací a prodal zařízení. Žalovaný služby čerpal a k zařízení nabyl vlastnické právo. Povinností žalovaného bylo platit právnímu předchůdci žalobce smluvenou cenu za služby a řádně splácet dohodnutou cenu zařízení. Žalovaný neplatil a ocitl se v prodlení. Právní předchůdce žalobce v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami účastnickou smlouvu vypověděl. Protože právní předchůdce žalobce veškeré závazky ze smlouvy splnil tím, že žalovanému poskytoval dohodnuté služby a odevzdal zařízení, které bylo předmětem kupní smlouvy, žalovaný služby čerpal a k poskytnutému zařízení nabyl vlastnické právo, neplnil a je v prodlení, bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl se svou žalobou úspěšný, a soud mu proto přiznal náklady řízení podle § 142 o.s.ř. a 142a o.s.ř. s použitím vyhlášky č. 177/96 Sb. v aktuálním znění, dle § 14b této vyhlášky z tarifní hodnoty 7.620 Kč po 200 Kč, za tři úkony právní služby, za tři režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH 189 Kč a zaplacený soudní poplatek 400 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. 12. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.