9 C 219/2020-49 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem doručeným soudu dne 25. 6. 2020 se domáhal žalobce zaplacení 22.385 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od 2. 3. 2019 do zaplacení 1.200 Kč jako nákladů na uplatnění pohledávky a nákladů řízení. Dle žaloby provedl žalobce v prosinci 2018 na základě objednávky [číslo] mezinárodní přepravu na trase Chorzow – Chrást u Plzně, kterou fakturoval daňovým dokladem [číslo] vystaveným 31. 12. 2018 včetně DPH, splatným 1. 3. 2019 v částce 22.385 Kč. Žalovaný nezaplatil. Následně právní zástupce žalobce žalovaného 4. 12. 2019 vyzval k úhradě částky. Žalovaný neplnil ani poté. Protože žalovaný nezaplatil, termín splatnosti uplynul, požaduje žalobce zaplacení částky 22.385 Kč se zákonným úrokem z prodlení a úhradu vzniklých nákladů řízení. Okresní soud v Prostějově vydal platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl. Platební rozkaz byl napaden odporem s odůvodněním, že při přepravě, která byla provedena na základě objednávky žalovaného, došlo k poškození části přepravovaného zboží. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. Při jednání doplnila obecná zmocněnkyně žalovaného, že žalovaný požaduje započíst proti pohledávce žalobce nárok žalovaného na náhradu škody ve výši 5.266 Kč a další výdaje žalovaného spojené s poškozením přepravovaného zboží, neboť žalobce přes opakované výzvy žalovaného k náhradě škody, nereagoval a škodu nezaplatil. Žalovaný požadoval započtení náhrady škody ve výši 4.352 Kč, s DPH celkem 5.266 Kč a„ dalších nákladů“, které však nespecifikoval a neučinil tak ani k poučení soudu, že se jedná o požadavek neurčitý, což brání jeho projednání. Ve věci bylo nařízeno jednání, při kterém byly provedeny důkazy vztahující se ke sporné části skutkových tvrzení žalobce, neboť mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný u žalobce objednal přepravu zboží na trase Chorow – Chrást u Plzně, s dohodnutou výší nákladů za tuto přepravu a přeprava proběhla v dohodnutém termínu v souladu s provedenou objednávkou. Při přepravě došlo k poškození jednoho panele, což žalobce nerozporoval. Žalovaný následně škodu vyúčtoval. Mezi účastníky bylo také nesporné, že žalobce vystavil fakturu odpovídající smluvním ujednáním účastníků se splatností 1. 3. 2019, přeprava byla provedena 19.12 resp. 20. 12. 2018 a daňový doklad vystaven na základě CMR dne 31. 12. 2018. Fakturováno bylo 18.500 Kč bez DPH, s DPH 22.385 Kč. Fakturace odpovídá objednávce žalovaného [číslo]. Z faktury – daňového dokladu [číslo] vystavené žalovaným žalobci dne 20. 12. 2018, s datem splatnosti 20. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný fakturoval žalobci dle údajů CMR k faktuře [číslo] za poškození zboží při přepravě celkem 5.266 Kč. Dle fakturačního dokladu a účetních údajů žalobce o provedené úhradě byla částka žalobcem zaplacena 18. 1. 2019, což bylo prokázáno nejen účetními dokladyžalobce o úhradě faktury, ale také výpisem o denním pohybu na účtu žalobce vedeného u [peněžní ústav] dle kterého byla 18. 1. 2019 na účet žalovaného uvedený ve škodní faktuře zaslána částka 5.266 Kč s poznámkou k platbě [variabilní symbol], [konstantní symbol]. Smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odesílání do místa určení a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. (§ 2555 o.z.) Dopravce provede přepravu do místa určení s odbornou péčí, v ujednané době. (§ 2558 o.z.) Dopravce nahradí škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemcem. (§ 2566 o.z.) Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je zcela důvodná. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli smlouvu o přepravě zboží, kterou žalobce pro žalovaného provedl. Žalobce v souladu se smluvními ujednáními vyúčtoval za provedenou mezinárodní přepravu sjednanou výši dopravného. Lhůta pro zaplacení byla stanovena až do 1. 3. 2019. Poté, co byla přeprava provedena, zjistil žalovaný škodu na přepravovaném zboží, kterou žalobci vyúčtoval. Žalobce v souladu se zákonem na tuto škodu, kterou nerozporoval, zaplatil v termínu stanoveném fakturou žalovaného, ještě před uplynutím splatnosti jím vystavené faktury za přepravu. Žalovaného obrana spočívající v tom, že započítává škodu, která mu vznikla proti pohledávce žalobce na zaplacení ceny přepravy, nebyla soudem shledána jako důvodná, neboť v době kdy nastala splatnosti faktury za provedenou přepravu již žádná pohledávka žalovaného, která by byla započitatelná vůči pohledávce žalobce, neexistovala. Žalobce svou zákonnou povinnost ze škodní události splnil, neboť žalovaným fakturovanou škodu zaplatil v termínu splatnosti žalovaným vystavené faktury. Protože žalobce veškeré závazky ze smlouvy o mezinárodní přepravě splnil, žalovaný neplnil a jeho obrana byla shledána nedůvodnou, ocitl se tak v prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury, a toto jeho prodlení trvá dosud. Povinností žalovaného bylo za provedenou přepravu zaplatit vyfakturovanou cenu odpovídající dohodě účastníků, tedy 22.385 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil a termín splatnosti faktury uplynul marně. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit sjednanou cenu přepravy, spolu se zákonným úrokem z prodlení, který činí 9,75 % ročně, a to ode dne následujícího po splatnosti faktury, tedy od 2. 3. 2019 a rovněž náklady žalobce na uplatnění pohledávky, které představují částky 1.200 Kč vynaloženou žalobcem na vymáhání žalované pohledávky před podáním žaloby, neboť se žalovaným bylo před zasláním předžalobní výzvy opakovaně, bezúspěšně komunikováno právním zástupcem žalobce, který byl posléze zastoupením pověřen. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce byl plně úspěšný a má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, které představují náklady na zaplacený soudní poplatek 1.120 Kč, náklady právního zastoupení, a to za převzetí zastoupení, sepis žalobního návrhu a následně vyjádření, tedy za tři úkony právní služby dle vyhl. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty 22.385 Kč, v částce 2.020 Kč, dle vyhl. 177/96 Sb. § 7, tři režijní paušály dle stejného předpisu ve výši 300 Kč, 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH, ve výši 1.461,60 Kč, celkem 9.541,60 Kč Náklady řízení byly úspěšnému žalobci přiznány dle § 142 o.s.ř.