9 C 241/2021-36 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 7. 2021 se domáhal žalobce zaplacení 3.510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby měl žalovaný povinnost přihlásit se jako poplatník televizních poplatků do příslušné evidence. Žalovaný tuto povinnost 1. 1. 2007 splnil a tím mu vznikla v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaný svým závazkům nedostál, poplatky stanovené zákonem neplatil a žalobci tak dluží za od července 2018 do srpna 2020 celkem 3.510 Kč. Žalovaný byl o zaplacení televizních poplatků upomínán. Na výzvu žalobce nereagoval. 2. Okresní soud v Prostějově vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Elektronický platební rozkaz byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. 3. Žalobce navrhl, aby soud rozhodl bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů. Byla mu pro to stanovena lhůta 15 dnů a žalovaný byl poučen, že jeho nečinnost bude soud považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Lhůta uplynula marně. 4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Žalobcova skutková tvrzení o přihlášení poplatníka do evidence plátců televizních poplatků byla prokázána Potvrzením České pošty s. p. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky stanovené zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích ve výši 135 Kč za 26 měsíců a to za červenec roku 2018 až srpen roku 2020. Žalobcem byl 27. 11. 2020, resp. 29. 1. 2021 vyzván k úhradě. Z těchto výzev bylo prokázáno, že žalovaný byl vyrozuměn o výši dlužných poplatků za červenec roku 2018 až srpen roku 2020, tedy celkem 3.510 Kč. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě dlužné částky. 6. Podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích je předmětem zákona poplatek, poplatník, základ a výše a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků. 7. Podle § 3 výše uvedeného zákona je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač, resp. vlastní televizní přijímač. 8. Podle § 5 výše uvedeného zákona je základem poplatku pro fyzickou osobu vlastnictví a užívání televizního přijímače. 9. Podle § 7 výše uvedeného zákona poplatník platí poplatek provozovateli vysílání ze zákona. Poplatek se platí čtvrtletně a měsíční platba poplatku činí 135 Kč v případě poplatků televizních. 10. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) 11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 12. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Žalovaný byl zaevidován jako poplatník televizních poplatků v lednu roku 2007 a z evidence se neodhlásil. V souladu se zákonem bylo jeho povinností platit pravidelně měsíčně poplatky stanoveny zákonem ve výši 135 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil od července 2018 do srpna 2020 a ocitl se tak v prodlení s úhradou 3.510 Kč, za 26 měsíců po 135 Kč. Žalovaný na výzvy k zaplacení nereagoval a jeho dluh trvá. Protože žalobcovo oprávnění na úhradu poplatků vyplývá ze zákona, žalovaný v rozporu ze zákonem neplnil a je v prodlení, rozhodl soud, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit dlužné televizní poplatky spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb ve výši 623,99 Kč, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. Žalobce na nákladech řízení požadoval částku 1.126 Kč a soudem byla tato částka přiznána podle § 142 o.s.ř. za použití vyhl. č. 177/96 Sb. § 14b, když odměna advokáta byla vypočtena z tarifní hodnoty 3.510 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč, dva režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH, a zaplacený soudní poplatek 400 Kč O nákladech řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II. podle § 142 o.s.ř. 14. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., v prodloužené lhůtě.