9 C 39/2021-26 — Okresní soud v Prostějově

Návrhem doručeným soudu dne 6. 2. 2021 se domáhal manžel rozvodu manželství uzavřeného 15. 11. 2002 před [stát. instituce]. Dle návrhu se z manželství narodilo celkem pět dětí, dosud nezl. jsou čtyři. Manželství bylo uzavřeno po roční známosti z důvodu těhotenství manželky. Zpočátku bylo spokojené, v roce 2013 však manželka z rodinné domácnosti odešla, neboť navázala vztah s jiným mužem, odešla spolu s dětmi. V září 2016 se vrátila, koncem roku 2018 si však našla dalšího přítele a důvěra mezi účastníky tak byla nenávratně narušena. Od roku 2019 žije manželka s přítelem v rodinném domě manžela. I manžel navázal jiný partnerský vztah. Manželka se k návrhu manžela připojila. Soud nařídil jednání, při kterém byly provedeny důkazy oddacím listem účastníků vystaveným [stát. instituce], zapsaným v knize manželství matričního úřadu [obec] ve svazku [číslo], ročník [rok], na straně [číslo], pod řadovým [číslo] výslechy manželů a rozsudky o úpravě poměrů k nezl. dětem [jméno], [jméno], [jméno] č.j. [číslo jednací] o úpravě poměrů k dětem pro dobu po rozvodu manželství, který nabyl právní moci 2. 9. 2021, rozsudkem č.j. [číslo jednací] o určení otcovství k nezl. [jméno] [příjmení], který nabyl právní moci 19. 7. 2021. Z takto provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze shodných výpovědí manželů a oddacího listu bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo uzavřeno 15. 11. 2002. Oba manželé vstupovali do manželství jako svobodní, shodli se na tom, že manželství bylo uzavřeno z důvodu těhotenství manželky. Z rozsudku o úpravě poměrů k nezl. dětem, které se z manželství narodily, bylo prokázáno, že pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto o úpravě poměrů k nezl. dětem účastníků, rozsudek již nabyl právní moci. Otcovství k nezl. [jméno], který se narodil za trvání manželství, bylo rovněž rozhodnuto pravomocným rozsudkem, který nabyl právní moci 19. 7. 2021. Ze shodných výpovědí manželů bylo prokázáno, že měli rozdílná očekávání od vývoje jejich partnerského vztahu, oba manželé opakovaně porušili manželskou věrnost, protože soužití nebylo nadále možné, dohodli se v klidu na ukončení rodinné domácnosti někdy na přelomu roku 2017 – 2018. Oba manželé navázali jiné partnerské vztahy jako důsledek nefunkčního manželství. Zájem na obnovení soužití manželé nemají. Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu mimo jiné se zájmy nezletilého dítěte manželů anebo se zájem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. (§ 755 o.z.) Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. (§ 756 o.z.) Manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinou domácnost, s tím že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. (§ 758 o.z.) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, podporovat se, udržet rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. (§ 687 odst. 1, 2 o.z.) Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že návrh manžela, ke kterému se manželka připojila, je zcela důvodný. Manželství účastníků bylo shledáno hluboce, trvale, neodčinitelně rozvráceno pro rozdílnost povah účastníků, rozdílné očekávání od vývoje partnerského vztahu a od rozdílného vnímání samotného institutu manželství. Manželé navázali jiné partnerské vztahy, které považují za perspektivní. Protože manželství účastníků bylo shledáno hluboce, trvale rozvráceným, soudu nezbylo, než rozhodnout, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a manželství bylo proto rozvedeno. Bylo-li možné zahájit řízení bez návrhu, a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. (§ 23 zákona o zvláštních řízeních soudních) Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze, než aplikovat ustanovení o nákladech řízení ve smyslu výše uvedeného procesního ustanovení, neboť nebyly shledány žádné důvody pro přiznání nákladů řízení kterémukoliv z rozvádějících se manželů. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku II.