13 C 133/2022-136 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl Okresnímu soudu v Prostějově doručen dne 16. 3. 2022, domáhala zaplacení uvedených částek s tím, že dne 10. 12. 2018 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 42 Kč, dne 4. 2. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] n. [příjmení] za jízdné ve výši 60 Kč, dne 6. 2. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] n. [příjmení] a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 60 Kč, dne 7. 2. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 37 Kč, dne 8. 2. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 37 Kč, dne 31. 3. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] za jízdné ve výši 48 Kč, dne 31. 3. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] za jízdné ve výši 48 Kč, dne 7. 9. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] u [obec]. Hrad. za jízdné ve výši 35 Kč, dne 20. 12. 2017 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] za jízdné ve výši 49 Kč, dne 16. 2. 2018 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] na [anonymizováno] za jízdné ve výši 50 Kč, dne 5. 7. 2018 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] na [anonymizováno] za jízdné ve výši 46 Kč, dne 24. 7. 2018 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] za jízdné ve výši 49 Kč, dne 15. 2. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 36 Kč, dne 16. 3. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] za jízdné ve výši 29 Kč, dne 23. 4. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] n. L. hl. n. a [obec] – [část obce] za jízdné ve výši 147 Kč, dne 23. 10. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 39 Kč, dne 26. 10. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 36 Kč, dne 26. 10. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] za jízdné ve výši 76 Kč, dne 26. 10. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] hl. n. za jízdné ve výši 36 Kč a dne 5. 11. 2016 při jízdě vlakové linky [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] u [obec]. Hrad. za jízdné ve výši 15 Kč (dále jen„ jízdy vlakovými linkami“) hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné v celkové výši 975 Kč a přirážku k jízdnému v celkové výši 20.000 Kč (1.000 Kč za jednu jízdu, jízd je celkově 20), žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 12. 2015 právní předchůdce [právnická osoba] postoupil pohledávky na [anonymizována čtyři slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [právnická osoba] [anonymizováno], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Tento postoupil pohledávky na žalobkyni, a to smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020, 25. 9. 2017, 30. 10. 2017, 30. 10. 2017, 9. 11. 2018, 28. 3. 2019, 13. 6. 2019, 7. 9. 2016, 7. 10. 2016, 2. 11. 2016, 10. 5. 2017 a 14. 7. 2017. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se k této výzvě nevyjádřila, žalovaný se taktéž nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud z„ Oznámení o závadách“ a„ Potvrzení o nedodržení SPPO“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředky veřejné dopravy provozovanými právním předchůdcem žalobkyně, a to v případech uvedených výše (jízdy vlakovými linkami). Na výzvy kontrolora se žalovaný v žádném případě uvedeném neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. V každém případě jízdy vlakovými linkami byla žalovanému udělena přirážka k jízdnému ve výši 1.000 Kč. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Protože se žalovaný neprokázal v žádném z uvedených případů platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný, přičemž pohledávky byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení za každou dlužnou částku ode dne prodlení dle § 1968 a násl. o.z. s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20.975 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).