13 C 14/2022-43 — Okresní soud v Prostějově

Dne 10.1.2022 podala manželka u Okresního soudu v Prostějově návrh na rozvod manželství, manžel se k návrhu připojila podáním ze dne 28.3.2022. Manžel je italský a německý státní příslušník, proto se soud musel nejprve zabývat pravomocí českých soudů a rozhodným právem, podle kterého je třeba postupovat. Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Manželka je státním občanem ČR, je tak dána pravomoc českých soudů k vedení řízení o rozvod manželství. Podle § 50 odst. 1 cit. zákona rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. cit. zákona se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. V době zahájení řízení (k datu podání návrhu na rozvod manželství dne 10.1.2022) měli oba manželé obvyklý pobyt v České republice, rozhodným právem je tak české právo, tj. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). U ústního jednání soud provedl dokazování výslechem manželů a listinnými důkazy (oddacím listem a opatrovnickým rozsudkem) a po takto provedeném dokazování má za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] v [obec], z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti - dne [datum] [jméno] [celé jméno manželky] a dne [datum] [jméno] [celé jméno manželky]. Poměry dětí pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] tak, že byla schválena dohoda rodičů, dle které byli oba synové svěřeni do střídavé péče rodičů a bylo rozhodnuto o výživném. Rozsudek nabyl právní moci dne 30.6.2022. Ze shodných tvrzení účastníků pak bylo zjištěno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když problémy v manželství začaly v roce 2016, kdy se manželé přestěhovali do České republiky. Nerozuměli si ve vedení domácnosti, při výchově dětí, trávení volného času. Projevovala se jejich odlišná mentalita a povahy. Ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití, manželé spolu od září 2021 nevedou rodinnou domácnost. Manželům nejsou známy okolnosti, které by rozvodu manželství bránily s ohledem na zájmy nezl. dětí. Příčiny rozvratu manželství manželé shodně spatřují na obou stranách, a to v odlišných povahách a mentalitě manželů, jejich odlišných názorech na hospodaření, výchovu dětí a na trávení volného času. Podle § 755 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o. z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. a ani o to do budoucna nemají zájem. Manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když příčiny rozvratu manželství účastníků jsou uvedeny výše. (výrok I.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nejsou splněny. (výrok II.)