13 C 191/2022-44 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný byl v dále uvedeném období vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“), přičemž toto vozidlo nemělo v době od [datum] do dne [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutečnosti. Žalovaný byl v rozhodné době od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla [registrační značka] a neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše pojistného za výše uvedené období činí 4.700 Kč (47 Kč za jeden den, pojištění nebylo uzavřeno 100 dní), přičemž žalobkyně k tomuto požadovala dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí výše zmíněný zákon, částku 300 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od obdržení této výzvy. Podle internetového sledování zásilky byla zásilka žalovanému uložena. Žalovaný ničeho neuhradil. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovaný podle obsahu spisu nesplnil svou povinnost a neuzavřel jako vlastník vozidla smlouvu o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaný neprokázal) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit příspěvek za uvedené období, přičemž výše příspěvku je stanovena v příloze k zák. č. 168/1999 Sb. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit vč. nákladů spojených s uplatněním pohledávky a úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. z důvodu prodlení žalovaného. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.700 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).