14 C 143/2022-50 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne 22. 10. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 4.000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) a náhrady nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž v této smlouvě se žalovaná zavázala, že v případě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně pro porušení smluvních podmínek uhradí deaktivační poplatek ve výši 4.000 Kč. Žalobkyně dne 17. 12. 2018 pro porušení všeobecných obchodních podmínek od smlouvy odstoupila a fakturou [číslo] žalované vyúčtovala deaktivační poplatek ve výši 4.000 Kč se splatností 31. 12. 2018. Dlužnou částku nicméně žalovaná neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 3. 2019. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který jí byl doručen spolu s výzvou k vyjádření postupem dle ust. § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (předžalobní výzva ze dne 20. 3. 2019 včetně kopie podacího archu, smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30. 10. 2017, všeobecné obchodní podmínky, ceník poplatků, plná moc mezi žalovanou a společností [právnická osoba], faktura [číslo] ze dne 17. 12. 2018, odstoupení od smlouvy ze dne 17. 12. 2018), z nichž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Dne 30. 10. 2017 byla mezi žalovanou jako zákazníkem, zastoupenou společností [právnická osoba] na základě plné moci a žalobkyní jako dodavatelem uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu tří let na odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], EAN kód [číslo]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu řádně platit cenu podle platného ceníku. Dále se žalovaná zavázala, že v případě odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně pro porušení smluvních podmínek uhradí deaktivační poplatek ve výši 4.000 Kč. Tuto svou povinnost žalovaná nicméně nedodržela, kdy po odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně pro porušení smluvních podmínek ta žalované vyúčtovala deaktivační poplatek ve výši 4.000 Kč fakturou [číslo] ze dne 17. 12. 2018 s datem splatnosti 31. 12. 2018. Žalovaná porušila čl. III odst. 1 písm. c) všeobecných obchodních podmínek, když se odstěhovala z odběrného místa, čímž znemožnila plnění dle smlouvy a žalobkyně tak byla nucena od smlouvy předčasně odstoupit. Dopis o odstoupení od smlouvy společně s fakturou [číslo] zaslala žalobkyně žalované dne 17. 12. 2018. Ta ničeho neuhradila, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 20. 3. 2019. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § [číslo] odst. 1 o.z část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1799 o.z. doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát. Podle § 2048 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovaná zavázala za dodanou elektrickou energii řádně platit a v případě předčasného odstoupení od smlouvy uhradit poplatek ve výši 4.000 Kč. Žalovaná porušila všeobecné obchodní podmínky, které jsou součástí Smlouvy, a žalobkyně jí proto vyúčtovala smluvní pokutu (deaktivační poplatek) ve výši 4.000 Kč, žalovaná však podle obsahu spisu svou platební povinnost nesplnila (nebylo tvrzeno ani prokázáno nic jiného). Za těchto okolností soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované žalobkyni náleží rovněž úrok v prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne prodlení žalované (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5.119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4.000 Kč sestávající z částky 1.000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3.900 Kč ve výši 819 Kč (odst. II. výroku). Lhůta ke splnění platebních povinností žalované byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.