14 C 159/2021-51 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Šumperku dne [číslo] 2021 domáhala po žalovaném zaplacení předmětné částky s příslušenstvím jako úhradu nákladů za pobyt a ošetření žalovaného v záchytné stanici žalobkyně dne [datum]. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o. s. ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem. Z listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný byl umístěn dne [datum] v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Žalovanému byla vyúčtována úhrada za pobyt v protialkoholní záchytně stanici ve výši 2 500 Kč, téhož dne žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše a zavázal se k jeho úhradě do 8 dnů. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne 12. 5. 2019 na dluhu ničeho neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 2053 o. z., podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V průběhu řízení přitom žalovaný nevznesl žádnou námitku, kterou by vyvracel existenci tohoto dluhu. Je tedy zřejmé, že žalovaný byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, když dluh vzniklý z důvodu hospitalizace co do důvodu a výše uznal. Přestože byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván, žalobkyni ničeho nezaplatil a ocitl se v prodlení se splněním své povinnosti. Pokud se tedy žalobkyně domáhá uložení platební povinnosti žalovanému, která odpovídá výši uznaného dluhu včetně jeho příslušenství, je její nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. Žalovaný je současně vedle jistiny povinen zaplatit žalobkyni příslušenství, které žalobkyně požaduje ode dne prodlení, tj. od 14. 12. 2019, a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je tedy výrazem aplikace ust. § 1968 alinea prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 téhož zákona, dle kterého, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož ustanovení § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (odst. II. výroku). Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě stanovené zákonem, když pro stanovení jiné lhůty nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).