14 C 166/2021-48 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 18. 6. 2021 domáhal po žalovaných zaplacení předmětné částky z důvodu dluhu ve výši 6.709 Kč s příslušenstvím za odběr plynu. Tento dluh měl vzniknout předchůdci žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], jenž zemřel dne 18. 2. 2020 a usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byli žalovaní ustaveni jeho dědici, včetně převzetí jeho dluhů. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaným byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaní ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako dodavatel uzavřel s panem [příjmení] jako zákazníkem smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného, žalovaného a žalované], kdy výše sjednané zálohy byla ujednána na 2.050 Kč měsíčně. Žalobce následně panu [příjmení] vystavil fakturu s variabilním symbolem [číslo] ve které vyúčtoval dodávku zemního plynu za období od [datum] do [datum] v částce 6.709 Kč a splatnost tohoto dluhu nastala dne 27. 8. 2020. Žalobce následně vyzval dne 23. 3. 2021 žalované předžalobní upomínkou k úhradě vzniklého dluhu jejich předchůdce, přičemž ti ničeho neuhradili. Z výsledků dokazování je zřejmé, že mezi žalobcem a předchůdcem žalovaných byla uzavřena platná smlouva o dodávce zemního plynu, na jejímž základě předchůdce žalovaných odebíral od žalobce zemní plyn a zavázal se k úhradě kupní ceny za jeho odběr. Na druhé straně z dokazování nevyplynulo, že by předchůdce žalovaných nesouhlasil s měřením odebraného plynu popř. s vyúčtováním, které provedl žalobce. Soud dále zjistil, že pasivní věcná legitimace žalovaných je dána, jelikož výše uvedeným usnesením zdejšího soudu byla pozůstalost Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] rozdělena pouze mezi žalované. Předmětný dluh z dodávky zemního plynu sice vznikl až po smrti předchůdce žalovaných, to ale nic nemění na povinnosti jeho dědiců, příp. osob blízkých zařídit po smrti jeho osobní záležitosti a jeho případné závazky vypovědět z důvodu jeho úmrtí. Nebylo povinností žalobce zjišťovat, zda předchůdce žalovaných zemřel, jelikož smlouva o dodávce plynu byla uzavřena již v roce 2004. Pohledávka žalobce byla v dědickém řízení zařazena do pasiv pozůstalosti, a jelikož žalovaní neuplatnili výhradu soupisu, přičemž pasiva pozůstalosti nebyla vyšší než aktiva, přejímají veškerá pasiva pozůstalosti žalovaní společně a nerozdílně (§ 1707 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Podle § 1871 odst. 1 o.z. každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak. Podle § 1707 o.z. každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici vyhradivšímu si soupis požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Podle § 1872 odst. 1 o.z. je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Pokud se tedy žalobce domáhá uložení platební povinnosti žalovaným, která odpovídá výši kupní ceny a úroků z prodlení, je jeho nárok zcela důvodný a soud proto podané žalobě vyhověl. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že po předmětnou dobu žalobce plyn panu [příjmení] (odběrateli) dodával a že ten si platební povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil, proto je v prodlení a žalovaní jsou povinni zaplatit z přisouzené částky žalobci příslušenství, jak vyplývá z výroku tohoto rozsudku. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit částku 6.709 Kč s příslušenstvím společně a nerozdílně. (odst. I. výroku) Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobce jako dodavatel uzavřel s předchůdcem jako zákazníkem smlouvu podle § 51a a násl zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (již neúčinný) a zákona [číslo] Sb. (energetický zákon). Podle § 72 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu zavazuje dodavatel dodávat plyn jinému účastníkovi trhu a ten se zavazuje zaplatit za ni dohodnutou cenu. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (ve znění od 1. 1. 2014), podle jehož ust. § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené [anonymizováno] národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7.534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.709 Kč sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5.400 Kč ve výši 1.134 Kč. Na základě výše uvedeného mají žalovaní povinnost tyto náklady rovněž uhradit společně a nerozdílně. (odst. II. výroku) Uložené platební povinnosti jsou žalovaní povinni zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).