14 C 24/2022-36 — Okresní soud v Prostějově

Žalobce se domáhal proti žalovanému návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 25. 10. 2021 zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný byl v dále uvedeném období vlastníkem motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“), přičemž toto vozidlo nemělo v době od [datum] do dne [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný byl v rozhodné době od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], což bylo ověřeno zprávou [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] ze dne 9. 2. 2022. Výzvou ze dne 26. 5. 2021 žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky do 15 dnů od obdržení této výzvy. Podle podacího lístku byla zásilka žalovanému odeslána dne 26. 5. 2021. Žalovaný ničeho neuhradil. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovaný podle obsahu spisu nesplnil svou povinnost a neuzavřel jako vlastník vozidla smlouvu o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaný neprokázal) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit příspěvek za uvedené období, přičemž výše příspěvku je stanovena v příloze k zák. č. 168/1999 Sb. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit vč. úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. z důvodu prodlení žalovaného (odst. I. výroku). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6.316 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (odst. II. výroku.). Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobci ve lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení budou zaplaceny k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.