14 C 260/2021-98 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 26. 10. 2020 domáhal po žalovaném shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že uzavřel se žalobcem dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí se staly Všeobecné obchodní podmínky žalobce a Sazebník poplatků (dále též VOP). Žalobce se na základě Smlouvy zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50.000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách ve výši 1.500 Kč měsíčně, splatné ke každému 15. dni v měsíci. Závazek sjednaný ve Smlouvě žalobce splnil dne 28. 7. 2009 převodem na jeho účet žalovaného uvedený ve Smlouvě. Žalovaný si své povinnosti ze Smlouvy neplnil, a proto žalobce postupoval v souladu s čl. 8 3. VOP od Smlouvy. Celkový dluh u žalovaného ke dni odstoupení od Smlouvy, tj. k 15. 2. 2022 představoval částku 36.619,89 Kč, který se skládá toliko z uvedené jistiny. 2. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 31. 8. 2021, vyslovil místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Prostějově, jako soudu místně příslušnému. Místně příslušný soud vyzval žalovaného spolu s předvoláním k prvnímu jednání, k doplnění žalobních tvrzení stran doplnění tvrzení ohledně průběhu plnění povinnosti žalovaného ze Smlouvy, v jakém rozsahu a k tomuto byl soudem vyzván, aby žalobce též označil důkazy. Na to žalobce podáním doručeným nadepsanému soudu dne 18. 1. 2022 uloženou povinnost splnil, doložil důkazy, součástí žalobních tvrzení byla tabulka, která představovala přehled jednotlivých plnění žalovaného na dluh vyplývající ze Smlouvy a způsob, jakým byly jednotlivé splátky poskytnuté žalovaným na dluh rozloženy na plnění jednotlivých částí (splátka úroku, jistiny, splátka smluvní pokuty, splátka poplatku a splátka nákladů). 3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujících orgánů (§ 46b o.s.ř.). Soud z tohoto důvodu považoval zásilku za doručenou v souladu s ust. § 49 odst. 4 a za použití § 57 odst. 2 o.s.ř. dne 24. 1. 2022. Soud může konstatovat, že žalovaný byl řádně předvolán k soudnímu jednání, jednání se nezúčastnil, ani se neomluvil. Žalobce a zástupce žalobce se jednání též nezúčastnili, z účasti se omluvili a souhlasili, že věc může být projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti, proto soud rozhodl bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování toliko listinami předloženými žalobcem a to konkrétně: Odstoupením od smlouvy ze dne 3. 2. 2020, poštovním podacím archem z 5. 2. 2020, výpisem obratů z [právnická osoba], ze dne 10. 1. 2022, odstoupením od smlouvy z 1. 9. 2020, poštovním podacím archem z 3. 9. 2020, přehledem plateb žalovaného, upomínkami z 1. 6. 2017, 1. 2. 2018, 1. 2. 2019, 1. 6. 2019 a 1. 10. 2019, uznáním dluhu a dohodou o splácení ze dne 20. 3. 2020, formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru z 20. 3. 2020 a výpisem z účtu vedeného pro žalovaného ze dne 10. 1. 2020, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci. 5. Žalobce (úvěrující) a žalovaný (spotřebitel) uzavřeli dne [datum] Smlouvu, jejíž nedílnou součástí jejím podpisem se staly též VOP. Smlouvy byly uzavírány distančním způsobem. Na základě jejího uzavření žalobce poskytl žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 50.000 Kč (zjištěno ze Smlouvy). Žalovaný si své povinnosti ze Smlouvy neplnil a zůstal mu z tohoto titulu dluh, který neplnil ani dodatečně, proto žalobce od Smlouvy odstoupil (zjištěno z odstoupení od Smlouvy ze dne [datum] a [datum]). Tyto listiny obsahující výslovné odstoupení od Smlouvy byly žalovanému řádně doručeny (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 5. 2. 2020 a 3. 9. 2020). Žalovaný byl opakovaně žalobcem upomínán k úhradě dluhu (zjištěno ze shora uvedených upomínek) a dne 20. 3. 2020 v [obec] podepsal listinu„ Uznání dluhu a dohoda o splácení dluhu ve splátkách“, ze které soud zjistil, že žalovaný shodně s jejím obsahem prohlásil, že činí nesporným výši dluhu ze Smlouvy ke dni podpisu této listiny, tj. ve výši 47.619,89 Kč a žalovaný označený jako dlužník tímto uznává, co do důvodu a výše svůj dluh v této výši věřiteli (žalobci), který vychází z dosud nesplněné povinnosti. Součástí této listiny jsou povinné informace o dohodě za účelem odvrácení řízení o nárocích věřitele, které obsahují popis vzniku tohoto dluhu a způsobu jednání žalovaného s tím, že v bodě III této listiny se žalovaný dohodl se žalobcem, že dluh ze Smlouvy o úvěru bude uhrazen v měsíčních splátkách tak, že první splátka ve výši 5.000 Kč bude uhrazena nejpozději ke dni 20. 3. 2020 a následující splátky ve výši 3.000 Kč vždy nejpozději do 15. dne v měsíci, až do úplného splacení dluhu. Žalovaný si povinnosti ani z této listiny, tj. z uznání dluhu neplnil, a proto byl upomínán žalobcem k jejímu dodatečnému zaplacení, to se nestalo, když žalovaný ani nic takového netvrdil a v rámci celého řízení v projednávané věci byl nečinný. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2053 o. z., stanovící, že uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše, prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1931 o.z. alinea prvá, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly (to se stalo v čl. 4 [anonymizováno] dluhu). 7. Z ustanovení § 2053 o.z. vyplývá, že uznání dluhu zakládá právní domněnku, že dluh v době, kdy k uznání došlo, trvá. Žalovaný uznal dluh v částce 47.619,89 Kč a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách. V průběhu řízení žalovaný nevznesl žádnou námitku, kterou by vyvracel existenci tohoto dluhu. Mezi žalobcem a žalovaným bylo v Dohodě též ujednáno, že v případě prodlení žalovaného s jakoukoliv splátkou, či její částí, ztrácí dlužník výhodu plnění ve splátkách a celý dluh ze Smlouvy je okamžitě splatný. To se také stalo, a proto žalobce by oprávněn požadovat celý zbytek dluhu po žalovaném. Soud proto rozhodl tak, že přiznal žalobci žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení od 16. 2. 2020 a to ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Rozhodnutí o příslušenství z přisouzené částky je výrazem aplikace ustanovení § 1968 alinea prvá o. z., dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení a dále § 1970 o. z., dle kterého jde-li o prodlení z plnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění, úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis, kterým je nař. vl. [číslo] Sb. (odst. I. výroku). 8. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12.285,40 Kč Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.831 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 36.619,89 Kč, sestávající z částky 2.580 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) a tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 2 a. t., včetně DPH ve výši 21% z částky 8.640 Kč), tj. 1.814,40 Kč (odst. II. výroku). 9. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a náklady řízení přitom zaplatí k rukám zástupce žalobce, dle § 149 odst. 1 o.s.ř..