14 C 282/2021-77 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou [název soudu] dne [datum] domáhal proti žalovanému stanovení zvýšeného výživného z částky 400 Kč, stanoveného naposledy rozsudkem [název soudu], ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [spisová značka] na částku 400 Kč, a to na částku 3.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 1. 2017. Žalobce na jednání dne [datum] požadoval výživné tři roky zpětně, tj. od 20. 9. 2018, a to ve výši 3.000 Kč s tím, že pokud v žalobou požadoval něco jiného, došlo k tomu omylem. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Tvrdil, že dobrovolně platí částku 500 Kč měsíčně, více nemůže, neboť nemá vyšší příjem. Šestým rokem žije na ubytovně, příjmy mu stačí stěží na to, aby zaplatil nájemné, které je 7.600 Kč Poslední dva roky je bez pravidelného zaměstnání. Trvalý pracovní poměry měl naposledy u firmy [anonymizováno] v [obec]. Jeho příjem činí 6.000 Kč a má vyživovací povinnost pouze k žalobci, který studuje 4. rokem obor elektrotechnika a je ve svém jednání vůči žalovanému ovlivněn přítelem matky. Z těchto důvodů navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutkové zjištění. 4. Z výpovědi žalobce, jako účastníka řízení, že po celou dobu, co žádá stanovení výživného a to zpětně tři roky, žije se svoji matkou a jejím přítelem [jméno] [příjmení], který je zaměstnán u firmy [právnická osoba] Do srpna 2022 s nimi žila ve společné domácnosti již zletilá sestra [jméno]. Po celou dobu, co žádá zvýšení výživného, navštěvoval a dosud navštěvuje střední školu, ne které bude tento rok maturovat. Do školy to má chůzí pěšky 15 minut, zvýšené výživné se školou nemá, jeho zdravotní stav je dobrý, bez výdajů. Se svými koníčky – posilovnou, má měsíční výdaje do 1.000 Kč. Pokud mu plnění školních povinností dovolí, chodí brigádně pracovat do [anonymizováno]. Má tam příjmy kolem 2.000 Kč. Dříve měl i trvalý pracovní poměr v [anonymizováno] [obec] O prázdninách roku 2021 měl příjem 90.000 Kč. Kromě toho má příjem z rozhodcovské činnosti, píská okresní přebor nižší soutěže, z toho má příjem kolem 1.500 Kč. 5. Z výpovědi žalovaného, jako účastníka řízení, bylo zjištěno, že poté, co ukončil pracovní poměr v dolech ve [obec] pro nadbytečnost, odešel do [obec] a od roku [rok] se přestěhoval do [obec]. V [obec] bydlí pořád na stejné adrese, na ubytovně na [příjmení] ulici. [jméno] chtějí po něm neustále vyšší a vyšší nájemné, nyní je to 7.600 Kč. Jeho zdravotní stav není dobrý, má problémy po pracích v dolech, přihlásil se v [obec] v roce 2016 u praktické lékařky [anonymizováno] [příjmení] na [obec], ale nechodí k ní. Po určitou dobu pracoval před epidemií ve [právnická osoba]. I to bylo přes pracovní agenturu, která mu shání práci i nyní. Chtěl získat pracovní poměr na dobu neurčitou ve [právnická osoba], z toho sešlo z důvodu epidemie. Žalovaný nemá zájem o hlavní pracovní poměr, protože je to pro něho tak lepší. Jeho zdravotní stav není dobrý a těžkou práci by nevydržel. Žalovaný se vyučil jako důlní zámečník a v tomto oboru pracoval po dobu práce v dolech ve [obec], od té doby se tímto neživí. Hlavní pracovní poměr měl při příchodu do [obec] v roce 2016, kdy byl zaměstnán jako ostraha v [anonymizováno], přes hlídací agenturu, bylo to období asi roku 2017 2019, nakonec odtamtud odešel, protože ho práce nebavila. 6. Ze zprávy [anonymizováno] školy [anonymizováno] ve [město], že žalobce studuje 4. ročník obor elektrotechnika a to od 1. 9. 2021, s průměrným prospěchem za 1. pololetí činil 2,54. Z chování byl hodnocen velmi dobře, ve všech předmětech prospěl. Příprava na výuku je dostačující, jeho chování je velmi dobré. V případě absencí, tyto byly osobní, či zdravotní, vždy řádně omluvené. O prospěch a docházku se zajímá jeho matka. 7. Ze mzdového výměru ze dne 14. 12. 2021, že [právnická osoba] s.r.o. stanoví svému zaměstnanci žalovanému, s účinností od 1. 10. 2022 mzdový tarif 8.100 Kč měsíčně s tím, že tarif se stává nedílnou součástí pracovní smlouvy uzavřené dne [datum] a nabývá platnosti od 1. 1. 2022. 8. Ze smlouvy o poskytnutí přechodného ubytování v [anonymizováno] zařízení [anonymizováno]. [příjmení] [číslo] [obec], že se jedná o nedatovanou listinu, podepsanou pouze ubytovatelem, tj. [právnická osoba], kterou ubytovatel uzavřel s ubytovaným [celé jméno žalovaného], do 31. 12. 2021 s tím, že cena za ubytování po uvedené období činila 6.600 Kč; žalovaný doložil též příjmové pokladní doklady o uhrazení platby za ubytování za měsíc říjen a listopad 2021, v částce 6.600 Kč. Ze mzdových listů [jméno] [příjmení] zaměstnavatele společností [právnická osoba] za období roku 2018 – 2021, že [jméno] [příjmení] (matka žalobce) je u uvedené společnosti zaměstnána jako operátorka, její měsíční příjem v roce 2018 činil 16.788 Kč, v roce 2019 21.699 Kč, v roce 2020 10.179 Kč, kromě toho pobírala v roce 2020 nemocenské dávky ve výši 12.608 Kč a 16.660 Kč, v roce 2021 činil její čistý měsíční příjem 10.757 Kč a pobírala nemocenské dávky ve výši 25.322 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 1. 2. 2022, že žalovaný byl zaměstnán u této firmy od 3. 4. 2019 do 18. 3. 2020 a nyní je zaměstnán v pracovním poměru od 1. 6. 2020. Výše mezd a srážek ze mzdy jsou uvedeny ve mzdových listech, které zaměstnavatel žalovaného zaslal a z těchto mzdových listů zjistil, že za období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2019 činil měsíční příjem žalovaného částku 8.566 Kč, za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 7.619 Kč, od 1. 6. 2020 do 31. 12. 2020 7.676 Kč, od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 5.788 Kč. Z přehledu příchozích úhrad a to formou hotovostního vkladu, popř. úhrad přes účet vedený na [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce obdržel od žalovaného 29. 8. 2019 částku 500 Kč, 19. 11. 2019 částku 1.000 Kč, 25. 1. 2020 částku 1.200 Kč, 21. 2. 2020 částku 1.000 Kč, 18. 3. 2021 částku 500 Kč, 18. 2. 2021 částku 2.000 Kč, 20. 4. 2021 částku 500 Kč, 19. 5. 2021 částku 500 Kč, 17. 8. 2021 částku 500 Kč, 20. 7. 2021 částku 500 Kč, 20. 8. 2021 částku 500 Kč, 17. 9. 2021 částku 500 Kč, 19. 10. 2021 částku 500 Kč, 18. 11. 2021 částku 500 Kč, 17. 12. 2021 částku 500 Kč, 20. 1. 2022 částku 500 Kč, 17. 2. 2022, 17. 3. 2022 a 20. 4. 2022 vždy 500 Kč. Z přehledu zaměstnání nabízených v [obec], na pozici strojní zámečník/zámečnice, že současný zaměstnavatel žalovaného [právnická osoba], nabízí pracovní poměr na plný úvazek, s jednosměnným provozem, se mzdovým rozpětím od 19.700 Kč hrubého měsíčně. Další společnosti nabízejí na uvedené pozici pracovní poměr na plný úvazek s jednosměnným provozem a se mzdovým rozpětím od 20.000 Kč do 38.000 Kč hrubého měsíčně. Z připojeného spisu [název soudu] a to zejména z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 25. 4. 2013, že výživné stanovené rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] částkou 1.800 Kč pro nezl. [jméno] a částkou 1.200 Kč měsíčně pro nezl. [jméno] se počínaje dnem 3. 5. 2012 snižuje pro nezl. [jméno] na částku 600 Kč měsíčně a pro nezl. [jméno] na částku 400 Kč měsíčně. Soud vycházel ze zjištění, že poslední zaměstnání otce (tj. žalovaného) u [anonymizováno] bylo skončeno uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno s tím, že otec byl zařazen na pracovišti [obec], pokud pracovní poměry nebyl prodloužen, nebylo to z důvodu jeho špatné pracovní morálky, ale protože došlo k poklesu zakázek. Příjem na dole [obec] činil v průměru 20.435 Kč. V době rozhodování soudu měl otec kromě sociálních dávek, též příjem z krátkodobých brigád. Matka žalobce bydlela s nezl. dětmi a současným partnerem [jméno] [příjmení], v bytě 2+1, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], pracovní příjem matky žalobce činil v roce 2012 částku 9.941 Kč a matce bylo z dávek SSP vypláceno 610 Kč měsíčně na každé nezl. dítě. Rodiče žalobce si o dávku pomoci v hmotné nouzi ÚP nepožádali. 9. Soud na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl k tomuto skutkovému stavu. 10. Žalobce je synem žalovaného a o výživném pro něho bylo rozhodováno naposledy rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 25. 4. 2013. Žalovanému (otci žalobce) bylo tímto rozsudkem sníženo výživné z částky 1.200 Kč na částku 400 Kč měsíčně. Důvodem pro snížení výživného bylo ukončení pracovního poměru otce – žalovaného u [anonymizováno], z důvodu uplynutí doby, na kterou byl sjednán pracovní poměr a z důvodu poklesu zakázek s ním další pracovní poměr navázán nebyl. V té době měl žalovaný příjmy z krátkodobých brigád. Matka žalobce, který navštěvoval 4. třídu, měla v roce 2012 příjem 9.941 Kč. Z odůvodnění rozsudku nebylo zjištěno, že by měl žalobce nějaké zvýšené potřeby. Soud vycházel z toho, že otec žije sám, matka žije se současným partnerem [jméno] [příjmení] ve společné domácnosti, tj. v nájemním bytě 2+1. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný (tj. otec žalobce) žije sám v ubytovně, dosahuje podle mzdového výměru ze dne 14. 12. 2021 příjem ve výši mzdového tarifu, tj. ve výši 8.100 Kč měsíčně, konkrétně to byl příjem za rok 2019 v částce 8.560 Kč, za